V Milovické rezervaci se narodil první český pratur (tyden.cz)

První mládě pratura se narodilo dnes před polednem v Přírodní rezervaci Milovice. Porod trval půl hodiny a tele se ihned pokoušelo postavit na nohy. Vzhledem k tomu, že se u zpětně šlechtěných praturů jednalo o první porod v České republice, byl po celou dobu sledován zástupci chovatelského dohledu, kteří rodící samici objevili.

"Samice byla v té době sama několik desítek metrů od zbytku stáda. Ve 12.00 hodin se již olízané mládě pokoušelo o první napití od své pratuří maminky. To se mu asi po čtvrthodině podařilo," uvedl Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje.

"O porodu byl rovněž informován veterinární lékař, který byl připravený přijet v případě komplikací," doplnil Bendl. Zatímco u divokých koní je rození mláďat bez asistence člověka prověřeno tisíciletým vývojem, pratuři byli v přírodě vyhubení v sedmnáctém století a vědci je zpětně šlechtí od roku 2008. V Milovicích pobývají zvířata druhé a třetí generace, proces zpětného šlechtění bude trvat přibližně padesát let.

"Jsme rádi, že samice zvládla porod bez problémů. Až dosud poutalo pozornost návštěvníků rezervace devět hříbat, nyní mohou na pastvině vidět také mládě zpětně šlechtěného pratura," doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijel jeden samec a pět samic loni v říjnu z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs tamní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi.

Pratur je předkem domácího skotu. Býci se vyznačují černou srstí s bílým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata jsou typická bílým zbarvením okolí nozder a tlamy a také slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur hynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde v královské oboře dožívaly poslední kusy poté, co byl druh ve volné přírodě vyhuben člověkem.

O zpětné šlechtění praturů se pokoušeli již mezi světovými válkami v Německu. Pokus se však nepovedl a zvířata neodpovídala věrně praturovi vzhledem ani chováním. Kdy vykazují zvýšenou agresivitu kvůli zařazení španělského bojové skotu do chovu. Výsledkem je takzvaný Heckův skot, který se občas objevuje i v některých zoologických zahradách a soukromých chovech, v České republice například na Šumavě. Kvůli odlišnostem od původního druhu se sním však jako s náhradou za původní pratury nepočítá. Proto bylo zpětné šlechtění zahájeno v roce 2008 od nuly, tentokrát na vědeckém základě a s využitím výsledků genetických výzkumů.

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů. Na první pastvině je v současnosti osm hříbat, na druhé pastvině je zatím jedno.