Zemědělci na Slovácku: Žádat po myslivcích škodu, by bylo pro ně likvidační (slovacky.denik.cz)

Slovácko
Řada zemědělských společností na Slovácku se zřejmě nepřizpůsobí novému opatření v podobě oddělování více než třicetihektarových ploch s jednou plodinou, dvanáct metrů širokými pásy s jinou plodinou, jež má za cíl zamezit škodám na plodinách zemědělců způsobené zvěří.

"To by mělo být podle právě schvalované novely zákona o myslivosti nezbytným krokem k tomu, aby zemědělci mohli do budoucna žádat po mysliveckých sdruženích náhradu škody způsobenou zvěří. Důvodem je údajně to, že jde o poněkud neefektivní opatření a to i s ohledem na to, že zemědělci nechtějí jednotlivá myslivecká sdružení zruinovat.
"Vytvoření takových pásů nám umožní vlastně jen jediné - vymáhat tu škodu. Nicméně když jsme za posledních 30 let po myslivcích žádnou škodu nevymáhali, nejspíš to nebudeme dělat ani do budoucna. Máme sice ročně od zvěře napáchané škody minimálně v řádech statisíců korun, ale na jedné straně stojí její pracné dokazování přes soudní znalce, na straně druhé pak skutečnost, že požadovat tuto škodu po mysliveckém sdružení může být pro něj likvidační. A když jej zlikvidujeme, kdo potom bude místo něj ty přemnožené stavy zvěře dále regulovat," řekl Deníku Lubomír Mrázek ze společnosti Zemaspol. K vytvoření požadovaných pásů tak podle jeho slov tato společnost v budoucnu nejspíš nepřikročí.
A stejný názor mají také ve společnosti Lukrom, která rovněž pěstuje plodiny na rozsáhlé zemědělské půdě na Slovácku. "Samozřejmě zákonným povinnostem se budeme muset přizpůsobit, ale pokud to zůstane pouze na naší volbě, nejspíš k vytváření takových pásů nepřikročíme. Ačkoliv máme škody od zvěře opravdu značné, škodu na myslivcích nejspíš uplatňovat nebudeme, protože by je to mohlo finančně zruinovat hned při první vyplacené škodě. Vytvoření takových pásů se nám zřejmě nevyplatí. Snížilo by nám to navíc intenzitu práce i výši produkce, protože na takovém pásu prakticky nic nesklidíte," vyjádřil se za společnost Lukrom Karel Čadek.
Proč byla do novely zákona vůbec zakomponována podobná výzva, aby zemědělci zmenšovali svá pole, vysvětlili zástupci ministerstva zemědělství. "V posledních desetiletích se změnila tvář krajiny a ta zvěři nabídla potravu v podobě kukuřice a řepky," konstatoval ředitel odboru správy lesů, myslivosti a rybářství ministerstva zemědělství Martin Žižka. Čísla podle něj tak ukazují, že s přibývající plochou těchto plodin přibývá také zvěře. I kvůli tomu ministerstvo zemědělství od začátku tohoto roku povolilo myslivcům lovit divočáky bez omezení.
Chystaná novela zákona o myslivosti však přináší novinky i pro samotné myslivce. Jednou z nich je podmínka, aby na společných lovech na sobě měli jejich účastníci reflexní prvky. "Už dnes drtivá většina myslivců na honech tyto reflexní prvky nosí, ať už v podobě reflexních pásků na kloboucích, rukávech či bundách. Má to z bezpečnostního hlediska opravdu něco do sebe, je to dnes už celkem běžné, navíc většina organizátorů společných honů to dnes už přímo vyžaduje, takže v souvislosti s uzákoněním této povinnosti se pro nás toho vlastně ani moc nezmění," vyjádřil se k chystanému opatření předseda Okresního mysliveckého spolku Uherské Hradiště Karel Blahušek.
Novela zákona o myslivosti míří do meziresortního připomínkového řízení a vláda by jej měla projednat do konce června."