Uplynulá desetiletí a nevhodná výsadba zničily park na Dianě. Teď prochází obnovou (Tachovský deník)

Unikátní krajinný areál na Dianě se dočká záchrany. V současné době se obnovují historické aleje.

Diana - Kdo by v současné době navštívil zámeček Diana nedaleko Rozvadova a jeho okolí po delší době, možná by krajinu těžko poznával. Od začátku roku se zde mnohé změnilo, zmizela řada stromů. Nejedná se ale o devastaci, majitelé chtějí lokalitě navrátit původní podobu a obnovit unikátní krajinný areál zámečku a osady, dříve nazývané Dianaberg.

DALŠÍ SANTINIHO SKVOST
První písemná zmínka o zámku a okolí pochází z roku 1742 a Kolowratové jej nechali postavit údajně podle návrhu slavného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichela, který je autorem takových staveb, jako třeba klášterního kostela v Kladrubech, nebo na seznamu UNESCO zapsaného poutního kostela u Žďáru nad Sázavou.
"Lovecký zámek a přilehlé okolí je kulturní památkou a ojedinělou ukázkou barokního přístupu k architektuře a krajině. Umístění zámku bylo zvoleno nejen s ohledem na jeho funkci, měl sloužit jako místo odpočinku a pro provozování myslivosti," řekl Vladimír Šístek, vedoucí lesní správy společnosti Kolowratovy lesy, která se o zámeček, jeho okolí stará.
Umístění zámku bylo zvoleno také k možnostem samozásobení.
Kromě ústředních linií alejí a hospodářského rozvržení areálu, byly cenným prvkem dva remízy, které měly usnadnit přechod zvěře přes odlesněnou část a samotný tvar lemu hranice lesa. "Při leteckém pohledu má areál srdčitý tvar s křížem vytvořeným alejemi, což zřejmě má být odkazem jelena - hubertku. Ostatně socha jelena původně zdobila kupoli centrální části zámku."

UNIKÁTNÍ KRAJINNÝ RELIÉF ZMIZEL
Již zmíněná unikátnost krajinného útvaru - kterou mají současné zásahy do zeleně v jeho okolí navrátit - tkví v zachování jeho hranic a podstaty členění.
Zejména však v tom, že jeho podobu (s výjimkou let nacistické okupace a doby socialismu) ovlivňovali členové jedné rodiny - šlechtického rodu Kolowratů.
"Bohužel, z důvodu aktivní protinacistické činnosti, byl celý majetek (včetně Diany) Jindřichu Kolowrat-Krakowskému v době druhé světové války zkonfiskován a následně vyvlastněn komunistickou mocí. V padesátých a šedesátých letech minulého století došlo k přeměně zámku na domov důchodců. Interiér byl necitlivě změněn a provedeny devastující zásahy do okolní krajiny, jejichž účelem bylo zřejmě zámek pohledově izolovat, odříznout stavbu od okolí," popsal Deníku Šístek.
Zatímco původní krajinná podoba areálu byla citlivě a účelně promyšlena, v poválečných desetiletích byly okolo vrcholku Dianabergu vysázeny linie smrků. "Z se stal souvislý lesní porost, došlo k rozrušení kříže tvořeného alejemi dosadbou stromů podél ostatních komunikací a arboristická péče o původní stromy byla fatálně zanedbána."
Jak dále řekl správce Kolowratových lesů, zejména nejstarší alejní výsadba se nacházela v havarijním stavu ohrožujícím okolí i návštěvníky areálu. "Od vrácení majetku Jindřichu Kolowrat-Krakowskému vyvíjeli členové rodiny Kolowrat-Krakowské intenzivní snahu o obnovu celé památky."

VZÁCNÉ KRAJINÁŘSKÉ DÍLO ZACHRÁNÍME
To se začalo dařit až v současnosti. "Teprve v posledních dvou letech se podařilo týmu dendrologů provést úplnou inventarizaci vegetačních prvků, včetně posouzení vitality a zdravotního stavu porostů. Péčí rodu Kolowrat-Krakowských byl vytvořen projekt obnovy krajinářských úprav Dianiny hory," vysvětlil Šístek s tím, že tým autorů dohledal prameny, z nichž rekonstruoval historický vzhled areálu a zhotovil, ve spolupráci se všemi orgány státní správy, projekt navracející krajině její původní podobu.
Loni se podařilo projekt obnovy krajinářských úprav schválit. Vlastníci areálu se tak rozhodli zahájit první část rozsáhlých revitalizačních prací. "Vzhledem k délce obnovovaných alejí, a také pro časové omezení možnosti úprav pouze do konce období vegetačního klidu, tedy do konce března, byla na tuto práci zařazena převážná většina zaměstnanců společnosti Kolowratovy lesy," vyjádřil se dále vedoucí lesní správy.
Zatímco nevhodné a nepůvodní dřeviny, které unikátní park znehodnotily, byly odstraněny, začne se s výsadbou nových stromů.
"Následná výsadba se uskuteční z důvodu lepší ujímavosti a z obav ze suchého léta na podzim. Dosazovány budou původní dřeviny - s předstihem byly objednány kvalitní odrostky s kořenovým balem a korunou nasazenou ve výšce dva a půl metru, vypěstované v odpovídajících přírodních podmínkách," uvedl Šístek.
Návštěvníci se tedy nemusí obávat, že by byl v jarních a letních měsících v areálu kvůli pracím na obnově alejí omezen pohyb.
Naopak, budou moci ocenit dlouho skryté průhledy na zámek a do okolní krajiny.

DOČKÁ SE I ZÁMEČEK
Ale to není zdaleka všechno. Řada návštěvníků si jistě všimla, že také lovecký zámeček by potřeboval celkovou rekonstrukci, aby vynikla jeho barokní krása a Santiniho architektonická vynalézavost. Zámeček se záchrany také dočká.
"V současné době byly zahájeny práce na projektu rekonstrukce stavby loveckého zámku. Lze se tak těšit, že v budoucích letech bude možné spatřit celou památku v její historické podobě," uzavřel.

Dědictví z doby devastace
Když se po roce 1992 dostává lovecký zámeček zpět do majetku Jindřicha KolowratKrakowského, nachází se bohužel ve velmi špatném stavu. Některé z architektonického hlediska velmi nešťastné zásahy, které byly v zámečku provedeny v souvislosti se zřízením domova důchodců, jsou již bohužel nevratné. Paní Dominika Kolowrat-Krakowská v současné době zahájila první kroky postupné a velmi dlouhodobé rekonstrukce. Podle loveckého zámečku je pojmenována i přilehlá osada a přilehlé okolí (v dřívějších záznamech též Dianaberg). V současné době se název přenesl na celé jedno polesí Kolowratových lesů, na zdejší honitbu a oboru s chovem muflonů.