Vlk by Brdům významně prospěl. Stav jelenů je velmi vysoký (Příbramský deník)

Od začátku tohoto roku monitoruje výskyt rysa v celé oblasti CHKO Brdy Martin Tomáš. Používá k tomu fotopasti a nachodí desítky kilometrů po Brdech:

Příbram
Do České republiky se navrací velké šelmy. Do nových oblastí proniká i rys, kterému se staly před lety domovem i Brdy. Žije stále v Brdech tato kočkovitá šelma? To se snaží zjistit Martin Tomáš.
"Projekt Meetlynx - dříve jsme používali Setkání s rysem podle stejnojmenných akcí s mladým rysem Blondýnem - funguje od roku 2014. Na akcích nás vidělo přes 8 tisíc lidí.. Akce děláme zdarma a jsme projekt pouze s privátním financováním. Od začátku roku 2016 děláme aktivní monitoring velkých šelem ve spolupráci se dvěma CHKO - Brdy a Lužické hory. Největší úspěch je zatím potvrzení výskytu vlka (fotka z fotopasti) v Lužických horách po více než 200 letech. V Brdech bychom rádi ověřili, jak je na tom populace rysa, která v prostoru Brd vznikla migrací záhy po reintrodukci rysa na Šumavě v osmdesátých a devadesátých letech. Aktuálně ale nemáme moc pozitivních zpráv," říká Martin Tomáš. Ten byl v týdnu hostem online rozhovoru Příbramského deníku.

* Jak jste se dostal k monitorování velkých šelem?
Vztah k přírodě už mám od dětství díky rodičům a prarodičům. Už přes dvacet let přírodu a zvířata také fotografuji. K velkým šelmám mě přivedla náhoda a opožděný let z Londýna, kde jsem se potkal s jedním z největších šelmařů na světě Alanem Rabinowitzem. No a přes irbisy a tygry už to šlo logicky k šelmám u nás. Člověk nemusí tolik cestovat...

* Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, kolik fotopastí používáte a jak vybíráte místo, kam fotopast umístit?
Počet fotopastí si z důvodů jejich bezpečnosti nechám pro sebe, snad se nezlobíte. Místa jsme v Brdech museli vybírat zejména na základě našich zkušeností hlavně ze Šumavy. Nejraději bychom využili zimní stopování, ale sněhové podmínky o letošní zimě moc nepřály. Buď sněžilo každou chvíli, takže stopovat nešlo, nebo to roztálo. Proto se také snažíme zapojit i místní a turisty. Udělali jsme přednášku ve Spáleném Poříčí, určitě budou další následovat. Na nich ukazujeme, jak vypadají rysí pobytové znaky. Také jsme zprovoznili facebookový profil Hledá se rys Brdys. Pro monitoring je určitě dobré, když nám veřejnost pomůže a pošle fotky a lokality míst, kde třeba našli stopy nebo ještě lépe strženou kořist.

* Nemáte pocit, že rys je náročnější na výběr teritoria, než vlk, který se objevuje i v takových lokalitách, kde nejsou tak rozsáhlé lesní komplexy, jako je třeba Šumava či Jeseníky?
Dříve, když se prováděla reintrodukce rysa na Šumavu, vědecká obec trvala na vysoké míře lesnatosti, dokonce přes 80 %. Dnes už máme výsledky telemetrie prostřednictvím GPS obojků, fotomonitoringu nebo monitoringu prostřednictvím hledání stop a dalších pobytových znaků, ze kterých se ukázalo, že to může být i o více než polovinu méně. Dokazují to rysi zejména v podhůří Šumavy. Al i u rysů jistě rozhoduje jejich povaha. Jeden se vyhýbá i rekreačním budovám obloukem, druhý projde přes zahradu trvale obydleného domu. Rozhodující je početnost potravy, ta je u nás všude nadstandardní, místo k odpočinku (rys většinu dne prospí) a samozřejmě také přítomnost jedinců opačného pohlaví k páření. Zvířata nám sama ukazují svou adaptabilitu. Jen je potřeba jim nechat kousek klidu. V přírodě jsou velké šelmy velmi prospěšné.

* Pane Tomáši co Blondýn, jak o něm mluvíte v článku. Kde je momentálně a jak jste se k němu dostal?
Náš rysí ambasador Blondýn je ve svém domácím Zooparku Zájezd nedaleko Kladna. Tam ho můžete vidět. Už je to ale velký rysí kocour, silně doporučuji si ho už pouze prohlédnout! Doba, kdy byl mazlivé kotě a nechal se drbat, je pryč. Pokud se chcete pokochat jeho kotěcí dobou, doporučuji zavítat na náš facebookovský profil Setkání s rysem www.facebook. com/meetlynx kde si můžete prohlédnout kupu fotek nebo i videí.

* Už se vám stalo, že někdo ukradl kameru?
V Brdech zatím ne, ale jinde to bohužel není rarita. Je to obrovská škoda. Ty pasti, které používáme se nedají použít na nic jiného, navíc přijdeme o data. Lidská nenechavost nás bohužel nutí vynechat některá místa, kde by fotomonitoring dával smysl, ale pro vysokou návštěvnost nechceme riskovat. Navíc je projekt financovaný z vlastní kapsy, nemáme neomezený rozpočet na nákup dalších a dalších zařízení.

* Dobrý den, pane Tomáši, asi vaše kamery zaznamenaly i jiná zvířata než rysy, co jste všechno už natočili?
V Brdech už jsme vyfotili jeleny, divoká prasata, jezevce, kuny, muflony, srnce, lišky, občas i nějaké ptáky. Za letošek je ale nejcennější foto našeho projektu mimo Brdy, v Lužických horách, kde se nám podařilo vyfotit vlka, což znamená pozorování po více než 200 letech. Jinak občas vyfotíme i lidi, respektive jejich nohy. Mrkněte na náš facebook profil Setkání s rysem, kde jsme přehled fotek nedávno uveřejnili.

* Pokud monitoring potvrdí výskyt rysa v Brdech budou v této lokalitě přijata nějaká konkrétní opatření ke zvýšení jeho ochrany? Pokud ano, jaká.
Už monitoring sám o sobě má vliv na odrazení pytláků, přičemž pytláctví je největším ohrožením rysů u nás. Nějaká specifická opatření pravděpodobně nejsou potřeba, stačí pravidla obvyklá pro CHKO.

* Dobrý den, co výskyt vlka v Brdech? Očekáváte jeho usazení v brdských lesích?
Dobrý den, zajímavá otázka! Dříve jsem s bavorskými kolegy prohrál sázku, sud piva, kdy jsem očekával rychlejší zaznamenání vlka než šakala na pastech na Šumavě, včetně rakouské části a NP Bavorský les. Šakal vyhrál. Obě tyto šelmy se v Brdech jistě objeví (pokud už se šakal neobjevil), otázkou je, kdy tomu tak bude? Do Brd vede nejvýznamnější migrační koridor ze Šumavy, tam už vlci jsou, ale jen v malém počtu. Jakmile se prostor Šumavy vlky nasytí, bude k migraci docházet stejně, jako se tomu stalo u rysa. Vlk by Brdům významně prospěl. Stav jelenů je velmi vysoký. Ale kdy se toho dočkáme, to si netroufám odhadovat.

* Jak je možné, že někdo, kdo pořádá osvětové akce o přírodě pro děti i širokou veřejnost, vystupuje na internetových diskuzích zcela nenávistně, vulgárně a agresivně proti zájmovým skupinám občanů a nabádá veřejnost k páchání trestných činů? Nějak mi tyto dvě činnosti nejdou k sobě.
Zaznamenal jsem už nějaké pomluvy, jsme bohužel v ČR. Jsou zejména z řad myslivců. Není se čemu divit, kritizuji jejich přístup k šelmám a také neschopnost se zbavit pytláků ve svých řadách. Pokud místo sebereflexe vytrhávají slova z kontextu, je to škoda, ale nemohu s tím nic dělat. Žádný z našich projektů není proti myslivosti namířen, s myslivci i spolupracujeme. Že to nepůjde se všemi z několika desítek tisíc je pochopitelné. Snažíme se myslivcům zejména doplnit informace o životě šelem. Při možnostech, které máme, se to daří.

* Dobrý den, stále jsem ještě nevyčetl, zda se rys usídlil v Brdech nastálo nebo zda Brdy obývá v určitých obdobích. Mohl by jste k tomu něco říci případně jaká je prognóza, aby se v Brdech usídlil natrvalo?
Na tuhle otázku je po čtyřech měsících monitoringu zatím nemožné dát dobrou odpověď. Trvalý pobyt rysů možný je. Pravděpodobně jsou stálými obyvateli Brd, zatím ale neumíme říct, kolik jich je. Počítejte, že to budou jednotky jedinců.

* Dobrý den, o rysech se obecně ví, že mají poměrně velký rajon. Kolik rysů se podle vašeho názoru může v Brdech maximálně usídlit?
Domovské okrsky rysů jsou variabilní. V ČR existují rysi s rajonem přes 700 km čtverečních i kolem 100 km. Samci se mohou překrývat, samice svůj rajón sdílí málo. Berte to, prosím, jako odhad, ale pro celou oblast Brd a přilehlé terény to vidím na 2 samce a 4 samice. Jsou to ale opravdu spíše statistické odhady. Držte nám palce, ať v řádu několika nejbližších let umíme dát přesnější odpověď.

* Jakou lovnou zvěří je potrava rysa, jak často loví a je pravda, že zabíjí zvěř také jen z rozmaru?
V ČR je to výrazně dominantně srnec obecný. Pak to může být prase divoké, jelen (v obou případech spíš mladá zvířata), zajíc, ptáci, další kopytníci. Lov z rozmaru je jedna z častých fám kolujících o rysovi. Kočkovité šelmy mají obecně malé srdce vzhledem k osvalení těla, takže nedokáží snadno okysličit svalstvo při stresových situacích (lov k nim patří). Proto nejsou nijak výtečnými lovci a už vůbec ne plýtvači nebo lovci pro zábavu. Prostě tohle nemohou udejchat. Z fotomonitoringu i telemetrie už víme, že se rys ke své kořisti vrací i přes dva týdny. Pokud mu ji nesežerou jiné šelmy nebo prasata, tak až do kompletního zkonzumování svaloviny. Je ovšem pravda, že dříve, když se v některých oblastech objevil nově, např. po reintrodukci na Šumavě, byl pro rysa lov snadný, protože na něj ostatní zvířata neuměla reagovat. Tehdy se stávalo, že po ulovení sežral jen maso ze zadní kýty a k úlovku už se vždy nevrátil, protože si zvládnul ulovit kořist novou. To už ale neplatí. Jinak velmi pravděpodobně vznikla tahle fáma po pozorování rysa s čerstvě ulovenou kořistí. Je obvyklé, že rys útočí znovu a znovu na již usmrcené zvíře. Je to chování spojené s vysokou hladinou adrenalinu v jeho těle. Pak se ovšem, pokud není vyrušen, dobře nadlábne. Zvládne zhruba dvě kila na jedno posezení.

* Dobrý den, všude se povídá, že rys je zdravotní policie, loví pouze nemocné a slabé kusy. Jak je tedy možné, že u nás v honitbě během jednoho prosincovém týdne strhl rys 6 kusů srnčího? Všechno byly zdravé dospělého kusy a vše to bylo na ploše cca 10 ha.
Rys je oportunistický lovec, využívá příležitost. Příležitost mu samozřejmě může dát nemocné zvíře, ale stačí také neopatrné. Pokud se rys dostane do míst, kde 200 let nebyl, bude pro něj lov snadný, protože ho jako nebezpečí zvířata nevyhodnotí.

* Dobrý den, chci se zeptat, v jakém směru je pan Tomáš erudovaný k tomu, že může toto monitorování rysa provádět a rozumět jeho bionomii. Je studovaný odborník v dané problematice, nebo jen samozvaný ,,ochránce"?
Nevím, co myslíte samozvaností. Projekt spolupráce Meetlynx a Správou CHKO Brdy vznikl na základě dlouholetých zkušeností našeho týmu. Kdyby Správa těm zkušenostem nevěřila, žádný takový projekt by nezačal. Podobně jako projekt v Lužických horách nebo spolupráce na akcích v NP Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a dalších. Můžeme se pochlubit i tím, že jsme tak trochu vychovali i dnešního "šéfa" monitoringu velkých šelem v Jeseníkách.

* Jezdíte po celé ČR, čím je pro Vás CHKO Brdy výjimečné?
Musím se přiznat, že po zahájení aktivit v Brdech, kdy bylo jasné, že mi seberou velký kus času, jsem měl trochu strach, že se mi bude stýskat po Šumavě a okolí, kde jsem před tím nejvíce působil. Ale Brdy se mi dostaly rychle pod kůži. Výjimečné je vnímám v tom, že tam nenarazím na živou duši (v terénu jsme tedy zejména přes týden), moc rád mám brdská vřesoviště a staré lesy okolo Padrťských rybníků. Také skály se suťovými poli jsou docela unikátní. A dneska už taky na mnohých místem vím, který pták mě svým zpěvem, houkáním nebo kvíkáním přivítá, takže už se cítím jako doma.

* Co by se mělo v Brdech dělat po odchodu armády, aby byla lepším biotopem pro velké šelmy?
Ta odpověď bude snadná: nic. Co nejvíce udržet stávající stav. Nerad slyším myšlenky o vybudování hráze na Klabavě. Snad nikoho nenapadne stavět něco uvnitř. Brdy jsou cenné tím, že v nich kromě přírody nic není.