Myslivci už začínají s přikrmováním zvěře, nechybí ani speciální granule (Jihlavský deník)

Pach psů je v blízkosti krmných zařízení nežádoucí

Žďársko
S přikrmováním zvěře již začínají myslivci na Žďársku. Včasné zahájení krmení je podle nich velmi důležité proto, aby si zvířata stihla vytvořit dostatečné tukové zásoby, které se jim pak budou při tuhé zimě hodit.
"Zhruba do poloviny prosince je potřeba předkládat zvěři co nejkvalitnější a nejvýživnější potravu, protože jak začne mrznout, tak si už příliš tukových zásob nevytvoří, naopak je bude spíš ztrácet," vysvětlil Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku (OMS) ve Žďáře nad Sázavou.
Myslivci by podle něj v současné době již měli mít také zajištěné a uskladněné krmivo. Velmi žádaným artiklem je například speciální krmná směs, kterou pro OMS Žďár nad Sázavou vyrábí firma z Havlíčkobrodska. "Recepturu jsme vytvořili už někdy před dvaceti lety a postupně bylo její složení ještě vylepšováno. Letos jsme brali zatím 956 metráků, tedy zhruba devět a půl vagonu. Mysliveckým sdružením ze žďárského okresu, která si směs od nás objednala, už bylo letos na podzim krmivo rozvezeno do jejich honiteb," popsal Oldřich Sedlář.

VITAMINY NA OBJEDNÁVKU
Speciální granule obsahují mimo jiné nejrůznější sušené rostliny, například vojtěšku, dále pak vitaminy, minerály a protiplísňové prostředky. Tato směs je dle myslivců zvěří velmi dobře přijímána, zároveň jí dodá před blížícím se zimním obdobím všechny potřebné látky. "Objednávají ji od nás myslivci z celé republiky, například z Národního parku Podyjí, z Chrudimska, Svitavska, Havlíčkobrodska, Dačic a podobně," vyjmenoval Oldřich Sedlář.
Po vánočních svátcích pak obvykle do krmelců často přibývá rovněž oves, seno nebo například sušené pečivo. Krmívá se i menším množstvím brambor, krmnou řepou či kapustou. Někdy zvěři přispívá něčím na zub i veřejnost.

VÁNOČNÍ NADÍLKA
"Pravidelně sušíme starší rohlíky nebo chleba, někdy také jeřabiny, šípky a sbíráme kaštany a žaludy. Kolem Vánoc pak tuto nadílku nosíme zvířátkům do krmelce," popsala Romana Veselská ze Žďáru nad Sázavou.
Myslivci ale upozorňují, že se kaštany a žaludy musejí do zimy správně uskladnit. Mnozí lidé je totiž suší doma na topení nebo na kamnech, případně je mají uložené ve vyhřátém bytě, což je chyba.

SRNKÁM VELICE CHUTNAJÍ KAŠTANY
Slupka těchto plodů totiž ztvrdne a zvířata ji potom nerozkousnou.
"Myslivci kaštany sypou obvykle někde poblíž krmelce přímo na zem, třeba mezi kořeny nějakého stromu. Případně se kaštany zahrnou troškou hrabanky. Vůbec nevadí, když zapadají sněhem - zvěř je ucítí a sama si je pak v případě potřeby vyhrabe," vysvětlil Oldřich Sedlář. Zároveň dodal, že kaštany má srnčí zvěř poměrně dost v oblibě, zatímco žaludy vyhledává spíše zvěř černá.
V zimě by se však lidé měli krmelcům raději vyhýbat, aby zvěř nerušili. Už vůbec by se pak neměli k těmto krmným zařízením vydávat se psem, jehož pachu šelmy se zvěř bojí ještě více.
Kritická je podle myslivců situace například v Černém lese, jenž se nachází na okraji Žďáru nad Sázavou nedaleko poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
"Lidé tam běžně chodí na procházky, jezdí na kole, venčí psy a nechávají je volně pobíhat po lese," postěžoval si Sedlář.