Není normální vidět na poli šedesát divočáků, zoufá si starosta (denik.cz)

Jižní Morava
Některá místa v Jihomoravském kraji řeší problémy s přemnožením divočáků. Dostávají se stále blíž k obcím a vesnicím. Starostové dávají problém za vinu myslivcům, ti tvrdí, že populaci sníží mor.

Situace jako z kultovního filmu Slavnosti sněženek se nyní odehrává i na okrajích Brna. Bojují tam s přemnožením divokých prasat. Ta stále častěji zavítají třeba i mezi chataře.
Nejvíc divočáci trápí brněnský Ořešín. V noci se občas objeví i v místních ulicích. "Není normální jít se večer projít a na poli vidět šedesát divočáků. Potkat na ulici stokilového čuníka není zážitek, o který by někdo stál," popsal situaci starosta Jan Levíček.
Za problém podle něj mohou myslivci, kteří by měli stav zvěře snižovat mnohem rázněji. "Zatím se jen vymlouvají na regulace a nic nedělají," dodal starosta. Myslivci to vnímají jinak. Lov v zalidněných oblastech je podle nich nebezpečný a většinou ani není efektivní. "Mezi chatami se střílet skoro nedá. A naše kulovnice mají dosah i několik kilometrů," odmítl vinu předseda mysliveckého sdružení pro Brno-sever Martin Liburský.
Většinu žádostí na odstřel divoké zvěře sdružení zamítá. Navrhuje jiné řešení. "Nejúčinnější jsou ocelové kari sítě. Zavaří se do betonu a prase už je nikdy nepodleze," doporučil Liburský rozmisťování zábran v problematických místech.
Odstřel je podle něj až poslední možnost, i když právě v ní mají myslivci od letošního dubna volné ruce. Novela zákona povolila celoroční odstřel i dospělých divočáků. To bylo dřív dovolené až od prvního srpna.
V tom ale paradoxně vidí problém právě někteří myslivci. Spousta jejich nových, nezkušených kolegů nepozná, které prase musí zastřelit a které je pro stádo klíčové. Tím přemnožení pomáhají. "Divočáky samozřejmě lovíme, snažíme se udržet rovnováhu. Ale nevím, koho těší zastřelit bachyni a pak z ní vytáhnout deset mrtvých mláďat," podotkl Liburský.
Problém Ořešína se podle něj vyřeší brzy sám. "Z Polska se sem žene prasečí mor a kudy prošel, nezůstala ani štětinka," doplnil.
Víc divočáků zaznamenali i v Hodoníně. "Byl úrodný rok žaludů a teplá zima," poznamenal Radovan Mančík z hodonínského mysliveckého spolku.
Podle Lesů města Brna, které se starají o většinu porostů v okolí města, problém řeší i v brněnském Útěchově, nebo v Lažánkách na Brněnsku. Naopak v Lipůvce na Blanensku dostali myslivci situaci pod kontrolu. "Podle množství škod je situace lepší než v minulých letech," řekl vedoucí lesní správy Pavel Jordan.
Problém je podle něj navíc kočovný. Divočáci se za potravou přesouvají, brzy tedy z nejvíce postižených míst sami odejdou.
Nespokojení lidé mohou na brněnském magistrátu požádat o odstřel škodné zvěře, kritéria jsou ale kvůli riziku velmi přísná. "V posledních třech letech jsme povolili asi třicet žádostí o tento typ odlovu," řekl odborný referent magistrátu Tomáš Pohl.