Vlci se opět vrací na Broumovsko (Právo)

Broumovsko možná po třech stech letech opět natrvalo osídlí vlci. Šelmy domovem z německé Lužice posledního půl roku opakovaně migrují Broumovským výběžkem.

Ochranáři zaznamenali dvojici jedinců žijící společně v chráněné krajinné oblasti (CHKO). Přítomnost vlků zjistili zoologové naposledy minulý týden.
„Minimálně dva vlci se tady zdržují trvaleji zhruba půl roku a zdá se, že se zde skutečně chtějí usadit natrvalo. Pokud jde o pár, nelze vyloučit, že se usadí a vyvede mladé," dedukuje Petr Kuna z CHKO Broumovsko.
„Může se ovšem jednat o nedospělá, smečkou odehnaná mláďata. Ta spolu mohou nějaký čas pobývat," podotkl Kuna. Šanci prvních vlčat narozených po staletích na Broumovsku dávají studie sociálních vazeb vlků v sousední Lužici.
„Dokumentace z Lužice uvádí, že pokud se vlci někde zdržují trvaleji, jde buďto o vlky samotáře, samce se samicí, nebo smečku. Pár by teoreticky mohl mít v dohledné době vlčata. Jestli už je nemá. Záleží, zda se to vůbec podaří zaznamenat," míní Kuna.
Podmínky k vyvedení mláďat mají vlci na Broumovsku téměř ideální. Místo pro vlčí doupata poskytuje klidné česko-polské pomezí, dostatek potravy v podobě divoké zvěře a dobytka na rozhlehlých pastvinách i možný úkryt v těžko přístupných rozsedlinách skalních měst.
„Ve srovnání s podmínkami, v nichž žije vlčí populace v Lužici, je to srovnatelné a možná i lepší. Navíc se vlci naučili žít vedle lidí. Skalní města, kde někdejší přítomnost vlků dokládají místní názvy, jsou ale dnes turisticky příliš frekventovaná. Někdy si tam možná úkryt najdou. Nyní vyhledávají spíše klidová území," upřesnil Kuna.
Přítomnost vlčích migrantů v severní části Broumovska ochranáři prostřednictvím fotopastí a rozborů pobytových znaků v krajině stoprocentně prokázali. „Naposledy jsme zaznamenali čerstvý vlčí trus minulou středu na jedné ze stezek," potvrdil Kuna.

Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt

Vlci poslední půlrok na Broumovsku strhli spolu s divokou zvěří desítky ovcí a několik telat. „Měli jsme kolem dvou set ovcí. Zbylo sto dvacet sedm. Na Štědrý den jsem chodil po pastvině s kulovnicí a dostřeloval potrhané kusy. Ovce skončily v kafilérii. Maso zvířat zabitých ve stresu nelze nijak použít," popsal vlčí útoky farmář Lukáš Krecbach z Adršpachu, beroucí soužití s vlky za nutné zlo.
Vlci si troufli také na stádo skotského náhorního skotu. „Jeden kus pokousali na noze. Stádo ho naštěstí ochránilo. Chovat dobytek mne to neodradilo," poznamenal farmář.
Škody prokazatelně napáchané vlky uhradí farmářům stát. Snaha bránit stádo před přísně chráněnými vlky s puškou v ruce znamená několikaletý trest.
„Hrozí až tříleté vězení. Proto se také snažíme důsledky škod vlků zdokumentovat, aby farmáři měli pro úřady jednoznačný důkaz," podotkl Kuna.
Vlci žili na Broumovsku zhruba do poloviny 18. století. Ještě v 19. století nesla zdejší krajina pozůstatky vlčích jam, do nichž domorodci vlky chytali a zabíjeli.