Genetická banka pomáhá poznat rozmanitost přírody (Třebíčský deník)

Národní genetická banka živočichů vznikla v Mohelenském mlýně u tamní hadcové stepi. Má tři velké mrazáky s minus osmdesáti stupni Celsia. Do každého se vejde 43 tisíc vzorků tkání

Studenec, Mohelno
Významný projekt s mezinárodním dosahem rozjeli v těchto dnech vědci z Ústavu biologie obratlovců ve Studenci. V Mohelenském mlýně u tamní hadcové stepi otevřeli Národní genetickou banku živočichů.
Ve třech mrazácích s teplotami osmdesát stupňů Celsia pod nulou tam mohou uchovávat téměř sto třicet tisíc vzorků. "Hlavním cílem je přispět k poznání biologické rozmanitosti České republiky a k její ochraně," řekl šéf studeneckých vědců Josef Bryja.
Využít vzorky mohou například při zkoumání vzácných a těžko dostupných zvířat. "Dát do banky vzorek z uhynulého vzácného zvířete nyní nestojí nic. Ale chtít získat tkáně pro výzkum bývá často složité.
"Když si řeknete, že potřebujete nasbírat dvacet vzorků orlů, tak nemůžete jít do lesa a dvacet jich nachytat. Ale v bance takové vzorky budou a dají se využít," popsal Bryja.

ČESKÁ VEVERKA PRO AMERICKÉHO VĚDCE
Využít by genetickou banku mohli vědci například při zkoumání nově ohrožených druhů. "Pokud se některé zvíře stane ohroženým a bude potřeba zjistit proč, nebude třeba sbírat nové vzorky. Zanalyzujeme ty v bance a sdělíme ochranářům, zda za ohrožením jsou genetické faktory," vysvětlil Bryja.
Banka je navíc součástí nadnárodní sítě. Její databáze bude brzy dostupná na internetu pro vědce z celého světa. "Výzkumník v Americe bude mít zájem o veverku z Česka. Klikne si na odkaz a ukáže se mu, že v naší bance máme uložených dvacet veverek a z jakých jsou lokalit.
Napíše si žádanku, a pokud mu ji schválíme, tak mu následně vzorky zašleme," přiblížil šéf vědců ze Studence.
Národní genetická banka živočichů v Mohelenském mlýně byla financována z Norských fondů a přispěl na ni také Kraj Vysočina.
"Vybudování banky je významným projektem nejen pro náš region, ale i pro celou Českou republiku. Členství v mezinárodní síti genetických bank je zároveň příslibem rozšíření spolupráce na mezinárodní úrovni. To je pro náš region, kde probíhá pouze omezené množství výzkumných a vývojových aktivit, velice důležité." řekl k projektu krajský radní Martin Hyský.
Získávat vzorky do banky se vědcům daří především ze dvou zdrojů - skončených výzkumných projektů a nově zbudované sítě přispěvatelů. Vzorky po skončených výzkumných projektech se někdy uchovávají na daných institucích v mrazácích, ale často o ně přestane být zájem a jsou vyhozeny. Obvykle přitom může jít o pracně nasbírané tisíce kousků tkání. Nyní skončí v bance a budou moci být znovu využity.
"Vytvořili jsme také síť možných přispěvatelů, kam patří například stanice pro ochranu fauny, myslivecká sdružení či správy chráněných krajinných oblastí.
Zkrátka všude, kde se lidé setkávají s uhynulými zvířaty," doplnil Bryja.