Rytíři se učili středověkému lovu divočáka (Táborský deník)

Choustník
idět dravé ptáky, živého medvěda nebo ukázku středověkého lovu divočáka mohli v sobotu návštěvníci zříceniny hradu Choustník, tyčícího se nad stejnojmennou obcí. V tento den se zde konal druhý ročník "novodobých" středověkých slavností.
Přídomek novodobé získaly slavnosti poté, co si dopřály pětiletou přestávku a změnily organizátora. Tím je v současnosti obec, která je i vlastníkem hradu.
Bránu hradu v sobotu bedlivě střežili a vstupné od vzdálených i blízkých návštěvníků vybírali zastupitelé, kteří se v cestě zpátky časem proměnili v choustnické rytíře. Při pohledu na jejich meče a šermířské umění, je nadmíru pochopitelné, že se tentokrát do hradu nedostal žádný "černý pasažér" či jiná nezvaná návštěva.
"Hlídáme nejen vstupní bránu, ale střežíme i jeho nádvoří a zároveň dohlížíme na plynulost středověkého dění a zábavy," vysvětlil jeden z rytířů-zastupitelů Petr Dvořák, poté, co zjistil, že v dobrém přicházím a sundal meč z mého ramene.
Další z rytířů, z něhož se posléze "vyklubal" choustnický místostarosta, Radim Jindra si vzal dohled nad mojí návštěvou hradu a bezpečně mě provedl jeho nádvořími i hradbami.
Dozvěděl jsem se od něj například, že hrad Choustník je ve střední Evropě naprosto unikátní stylem své výstavby. "Prvním jménem spojovaným s hradem je Beneš z Choustníka. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové, kteří ho zpočátku spravovali společně, ale později přistoupili k k ojedinělému a nevídanému řešení. Hrad si mezi sebou rozdělili a rozšířili každý po svém. Vznikl tak jediný "dvouhrad" u nás i ve střední Evropě. Šlo vlastně o dva paláce se společnými obrannými hradbami," popsal vznik hradu Radim Jindra.
Akce typu středověkých slavností mají přispět k větší oblibě hradu mezi turisty a jeho dalšímu zvelebování. "V nejbližší době bychom rádi opravili domek pro kastelána a potom se pustíme do příprav zpřístupnění i druhé věže," dodal rytíř Radim Jindra.