Nařízení Unie zasáhne i mělnické nutrie (Mělnický deník)

Mělník
Mezi invazivní nepůvodní živočichy ze seznamu Evropské unie, jejichž výskyt ve volné přírodě se má postupně omezovat, patří i nutrie. Velcí vodní hlodavci, pocházející z Jižní Ameriky, žijí na několika místech u vodních toků a ploch na Mělnicku. Přímo v Mělníku je jejich rájem říčka Pšovka a především obě jezírka v parku na Podolí, sousedícím s autobusovým nádražím.
Nutrie tam už nejméně třináct let podhrabávají břehy, dělají si nory a pustoší stromy u vody, protože jim chutnají jejich kořeny.
Voda je plná hlíny a jezírka se stále zvětšují. Podle starosty Ctirada Mikeše stálo v minulosti zpevnění břehů kamennými válci a další zásahy skoro milion korun. "Docházelo tam k sesuvům a bylo nebezpečí, že jezírka zasáhnou i cizí pozemky," vrátil se do minulosti starosta.
Před zahájením prací byly tehdejší nutrie odchyceny a putovaly do rybníčku ve dvacet kilometrů vzdálené vesnici, jehož majitel nabídl městu pro vodní hlodavce zázemí. Už tehdy ale bylo jasné, že jezírka na Podolí bez nutrií nezůstanou, z říčky Pšovka se tam nastěhovaly další.
Později následovaly další odchyty, po nichž nutrie končily v zoo koutku v další blízké vesnici. "Snížili jsme sice jejich populaci, stále se ale objevují nové," potvrdil Ctirad Mikeš s tím, že loni se náklady města související s nutriemi blížily ke sto padesáti tisícům korun.
Na Podolí je nutriím dobře. Lidé jim tam nosí zásoby suchých housek a rohlíků nebo mrkve a salátu. A když dojdou zásoby, pustí se vodní hlodavci v sezoně do úrody zahrádkářům, kteří mají záhony se zeleninou na pozemcích sousedících s parkem. "Jsou to domestikovaná zvířata, zvyklá na lidi, nevidí v nich žádné nebezpečí. Chodí žebrat až přímo k nim, dokonce i ke kočárkům," poznamenal starosta, podle kterého nemají nutrie v české přírodě žádné přirozené predátory.
Snížení stavů volně žijících živočichů, podpořené ekonomicky státem, by Mělník uvítal jako cestu správným směrem. "Nejde jen o to, že nutrie u nás nejsou původním druhem, ale i o škody, které způsobují," připomněl Ctirad Mikeš.
Řešením by podle starosty mohl být podobný motivační systém jako před lety při potížích se vzteklinou, kdy byla ze státní kasy za každý odstřel lišky vyplacena stanovená částka. "Obce by si najímaly specializované firmy, které by vodní hlodavce odchytily a humánně usmrtily," nastínil Ctirad Mikeš.
Téměř čtyřicet druhů živočichů a rostlin, které svým neřízeným šířením ohrožují přírodu, se bude podle nařízení Unie ve volné přírodě postupně omezovat. Systém si každý stát určí sám a zanese do svých zákonů. V Česku půjde o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která by mohla vzniknout do konce letošního roku.