NZM přivítá svátek sv. Huberta Mysliveckými slavnostmi! (TZ NZM)

Víte, jak vzniklo označení nimrod? Co je to regál, lov na újedi nebo kruhová leč? Jaký je rozdíl mezi šoulačkou a čekanou? Kdy u nás byly zakládány první bažantnice? Kdo založil Řád svatého Huberta a jak se do Čech dostal lesní roh?

To vše a mnohé jiné se dozvíte a řadu věcí i vyzkoušíte tuto sobotu 15. října v Národním zemědělském muzeu v Praze. Právě jeho hlavní budova na Letné totiž bude téměř po celý den patřit Mysliveckým slavnostem. Svátek všech myslivců, lovců a milovníků lesa i zvěře uprostřed hlavního města může na první pohled vypadat jako protimluv, ale každý, kdo se do sídla muzea na Letné vypraví,
zjistí, že opak je pravdou. Pro návštěvníky je připraven velmi bohatý program, ve kterém si přijdou na své jak aktivní členové Hubertova cechu, tak zvídaví zájemci z řad amatérů. K vidění budou ukázky vábení lovné zvěře, představení nejlepších plemen loveckých psů nebo komentovaná představení dravců, ke slovu se dostane i lesní pedagogika; pro děti budou připraveny naučné i dovednostní soutěže, pro dospělé soutěže v hodu sekerou a laserová střelnice, pro všechny pak ochutnávky zvěřinových specialit. Na místě bude také možno zakoupit myslivecké, lesnické a lovecké potřeby. K dokreslení atmosféry a dobré pohody bude vyhrávat dudácká kapela Bedrník.
Především se ale všichni, kteří se v sobotu do budovy Národního zemědělského muzea v Praze na Letné vypraví, dozvědí ledacos zajímavého o dějinách myslivosti na našem území, o rozvoji zbraní a loveckých dovedností i o povinnostech, které každý myslivec má. Tato činnost totiž velmi úzce souvisí nejen se samotným lovem, ale především s péčí o les a o zvěř. Už od dob feudalismu je navíc myslivost úzce svázána s půdou, takže kde jinde, než v Národním zemědělském muzeu by se o ní měli zájemci dozvědět nejvíce. A kdy jindy, než v čase, který je už po staletí zasvěcen honům a oslavám svátku sv. Huberta, patrona všech myslivců, který připadá na 3. listopad.
Tento světec byl původně milovníkem hýřivých zábav a podle legendy jej k prozření přivedlo právě při jednom ze zběsilých honů setkání s jelenem se zářícím křížem mezi parožím. Tehdy si Hubert uvědomil, že smysl života nespočívá jen v bezuzdných radovánkách a štvaní zvěře, ale i ve starání se o les, půdu a úrodu. Jeho náprava byla natolik příkladná, že se stal předobrazem řady lovců, proto byly od 17. století po celé Evropě zakládány řády sv. Huberta. Národní zemědělské muzeum má coby přední sbírkotvorná instituce řadu písemností i exponátů z dávné historie myslivosti i doklady o osobnostech, které se o její rozvoj na
našem území nejvíc zasloužily. Tou nejvýraznější byl František Antonín hrabě Špork. Právě tento významný šlechtic přelomu 17. a 18. století u nás založil Řád svatého Huberta. A nejen to, jak říká ředitel pražské pobočky NZM Ing. Jiří Houdek: „Hrabě Špork nejenže uvedl do Čech parforsní hon, ale obohatil výrazně i naši kulturu, především výtvarné umění a hudbu – byl například jedním z prvních, kdo seznámil Čechy s lesním rohem a položil u nás základy hudební školy na tento nástroj. Navíc byl mecenášem významných umělců, především sochaře Matyáše Bernarda Brauna, zasloužil se o vybudování Kuksu a rozšíření areálu zámku v Lysé nad Labem. Takové renesanční osobnosti je zapotřebí si připomínat, a nejen během svátku všech následovníků sv. Huberta."

Myslivecké slavnosti odstartují v budově Národního zemědělského muzea v Praze na Letné v sobotu 15. října v 10 hodin. Proběhnou pod záštitou Městské části Prahy 7, ale vítáni budou zájemci o myslivost z celé republiky. Brány muzea budou otevřeny až do 17 hodin.

Kontaktní osoba: Jiří Houdek, 724 996 626 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.