Sběrem kaštanů děti pomáhají lesní zvěři (Znojemský deník)

Pomoci lesní zvěři přečkat blížící se zimu se již dlouhé roky snaží děti ze základních škol v regionu. Každý podzim sbírají tuny kaštanů.

Znojemsko
S příchodem sychravého počasí vítají myslivci každou pomoc, která v zimních měsících usnadní jelenům či další zvěři přečkat zimu. Školáci za pomoci svých rodičů či prarodičů přivážejí v těchto dnech do škol spoustu kaštanů. Jen za dvě odpoledne ve znojemském Horním parku shromáždila desetiletá Aneta Dobrovolná deset kilo kaštanů. "Na zemi jich byla zrovna spousta a tašku jsme s babičkou málem neunesly. Do školy nosíme kaštany každý rok na podzim a staráme se, aby zvířata v lese neměla hlad," prozradila důvody svého snažení školačka. Touha pomáhat přírodě, ale také vyniknout mezi ostatními spolužáky vede k účasti na sběru také řadu dětí v základních či mateřských školách ve Znojmě i okolí.
"Děti nasbíraly tři velké kontejnery, které jsme již předali myslivcům. Letos se snažily mnohem více než loni a čísla jsme neuvěřitelná," sdělil ředitel školy na náměstí Republiky Zdeněk Mikulič.
Myslivcům jeho škola předala přes osm tun kaštanů, loni to byla polovina. Objevili se i sběrači, kteří shromáždili pět set kilo. "Mysleli jsme si, že kaštanů letos moc nebude. Je vidět, že děti mají šikovné rodiče, kteří mají přehled nejen o celém regionu, ale i v zahraničí," netajil spokojenost Mikulič.
Úspěšný sběr letos odhaduje také ředitel školy ve znojemské Pražské ulici Pavel Trulík. "Začátkem příštího týdne si myslivci kaštany odvezou. Odhaduji, že bychom mohli mít nějakých pět tun. Mezi dětmi je o sběr zájem a rodiče přivážejí často plné bedny či pytle," prozradil Trulík.
Podle myslivců kaštany ze škol využívá především obora v Moravském Krumlově. "Kaštany je nutné drtit, jinak je zvěř totiž nepozře. Jsou vhodné především pro jeleny. Zimy u nás na jihu Moravy nejsou příliš tuhé, zvěři pravidelně dáváme sůl nebo různé granule," vysvětlil jednatel okresního mysliveckého spolku Jaroslav Šumpich.
Několik pytlů kaštanů si pro zvěř připravují také zaměstnanci Národního parku Podyjí. "Pokud je to potřeba, přikrmujeme zejména granulovanou směsí a senem. Kaštany zde nejsou původní a zvěři stačí plody dubů a buků, které na území parku máme. Kaštany přikrmujeme v případě potřeby až na jaře, ale jejich skladování je velmi složité," sdělil Jiří Novák se správy parku.
Například na Blanensku dokrmují zvěř již od září.
"Zvěř si na zimu musí utvořit dostatečnou tukovou zásobu, aby zimu přežila," řekl před časem jednatel okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený. Lidé občas nosí zvěři něco "na přilepšenou", v žádném případě by ale milovníci přírody neměli nosit například měkké pečivo. "V krmelcích jsem ale viděl i knedlík, mandarinky nebo banány. Takové krmení může zvěři způsobit zažívací problémy," upozornil Zelený. Velké starosti s přikrmováním mají myslivci zejména Vysočině, kde bývají tuhé zimy se spoustou sněhu. Ve volnu vyrážejí do lesů s pytli sena a obilí terénními vozy. Kde to nezvládnou ani traktory, myslivci nazouvají lyže a ranec na zádech si naloží třeba kaštany pro divočáky.

***
O sběru
Děti z jednotlivých základních škol na Znojemsku dokážou shromáždit za několik týdnů pět až osm tun kaštanů. Podle myslivců najdou tyto podzimní plody nejlepší využití v oborách, například u Moravského Krumlova. Tam chovají jeleny, muflony, ale také divočáky. Právě tato zvěř si během tuhé zimy kaštany vylepší svůj jídelníček.