Ptačí hnízdo využívané 2500 let (Vesmír)

Raroh lovecký (Falco rusticolus) je největší z takzvaných velkých sokolů, má cirkumpolární rozšíření a ptáci z jednotlivých oblastí výskytu jsou také velmi variabilní ve zbarvení. Téměř výhradně černí rarozi se vyskytují hlavně na Labradorském poloostrově v Kanadě, naopak bílí převážně v Grónsku nebo na Islandu. Bílí rarozi lovečtí byli obzvláště ceněni na středověkých panovnických dvorech.
Stejně jako další druhy sokolů si rarozi rovněž nestavějí klasické hnízdo z větviček, ale kladou vejce přímo na holou zem na skalních římsách nebo v některých případech využívají hnízda jiných ptáků, například kání rousných nebo krkavců. Ornitolog Kurt Burnham s kolegy z Oxfordské univerzity odebíral vzorky ptačího guána ve snaze zjistit, jak jsou nalezená hnízda rarohů stará. Guáno se v suchém a chladném prostředí grónské mrazové pustiny téměř nerozkládá a jeho vrstvy mohou být v některých případech až dva metry mocné. Největším překvapením pro výzkumníky bylo, když se za pomoci radiokarbonové metody datování ukázalo, že se stáří nejspodnějších vrstev guána u hnízda nalezeného v Kangerlussuaqu v centrální části Grónska pohybuje v rozmezí 2360 až 2740 let. U dalších třech hnízd z této oblasti bylo odhadnuto stáří na více než jeden tisíc let.
Jedno z hnízd také obsahovalo peří z jedince, který žil zhruba před 700 lety. Všechna zkoumaná hnízda rarozi využívají s menšími přestávkami až do současnosti. Ornitologové se však obávají, že globální změna klimatu může v brzké době zapříčinit opuštění těchto již tradičních hnízdišť.