Na koupi kulovnice musel roky čekat. Nebyl členem KSČ (Slovácký deník)

Velehrad
Myslivosti podlehl před dvaačtyřiceti lety, když mu bylo dvaatřicet. Líbila se mu totiž péče o zvěř a přírodu, zvyky i myslivecké tradice. Řeč je o nejstarším členovi Mysliveckého sdružení Háj Velehrad - Modrá, 74letém Janu Kašpaříkovi z Uherského Hradiště. Pro něj, stejně jako pro osmadvacet dalších myslivců právě skončil první letošní hon na drobnou, pernatou a srstnatou zvěř. S nostalgií vzpomíná na podzimní hony před čtyřiceti lety, kdy vozka s koňmi odvážel z honu dvě až tři stovky kusů ulovené zvěře. "Tehdy jsme při jednom honu střelili více než sto bažantích kohoutů, padesát zajíců a padesátku koroptví.
Dnes skončilo na výřadu pouze šest zajíců, šest bažantů a jedna kachna.
Mrzí mě, že drobné zvěře ubylo nejen v naší honitbě, ale i v mnoha dalších na Slovácku," hodnotí vývoj v odlovu drobné zvěře nimrod - pamětník.
Vzápětí připomene, že z velehradského katastru, v němž se kdysi dařilo koroptvičkám, začali hrabaví ptáci z čeledi bažantovitých mizet, až se ztratili nadobro. "Radost mně ale dělá to, že ty desítky let prožitých v řadách příslušníků Hubertova cechu mně přinesly hodně pěkných zážitků. Těší mě, že v mých mysliveckých šlépějích kráčí dvaadvacetiletý vnuk Sylvín Marčík," pokyvuje hlavou Kašpařík, jenž s ruskou brokovnicí z nerezavějící oceli "prošpikoval" na honech už stovky ušáků, bažantů, koroptví i škodné. To se ale nezasvěcenému může zdát jako film pro pamětníky.
"Než jsem si mohl koupit kulovnici, musel jsem na ni tři roky čekat. Nebyl jsem totiž členem komunistické strany, takže jsem na její držení neměl nárok," dodává s ironií v hlase nestor velehradských myslivců.
Přiznává také, že si potrpí na to, aby zvyky, myslivecká tradice, mluva a slušnost byly za každou cenu alespoň takové, jaké bývaly doposud. "Myslivec, který myslivost utváří, musí být tvorem ušlechtilým a zdvořilým a vše dobré pro tradici myslivosti musí důsledně hájit," tvrdí Jan Kašpařík.