Při šedesátce jelen ztěžkne. Váží jako slon (Olomoucký deník)

Policisté v kraji řešili loni nejvíce srážek řidičů se zvířaty za poslední čtyři roky

Olomoucký kraj
Tvrdou srážku zažil minulý týden šestadvacetiletý řidič citroënu na Prostějovsku. Do cesty mu vběhl srnec.
Střetů s domácí i lesní zvěří řeší policisté v Olomouckém kraji několik stovek ročně. Na konci září jich bylo už bezmála pět stovek. V kraji je několik problematických úseků, kde přes silnici přebíhají zvířata. Někde pomáhají pachové ploty, jinde si musí řidič vystačit se zvýšenou dávkou pozornosti.
Mladý šofér jel v pátek 4. listopadu po silnici mezi Výšovicemi a Němčicemi nad Hanou na Prostějovsku. Zničehonic se před ním zjevil srnec. Muž neměl šanci se zvířeti vyhnout. "Čelní částí vozidla bylo zvíře odhozeno do příkopu. Uhynulo," informoval po události mluvčí policie František Kořínek. Řidiči se naštěstí nic nestalo.
Do stejné situace se v loňském roce dostalo v Olomouckém kraji 617 řidičů. Dopravní policie evidovala loni vůbec nejvíce střetů aut se zvířaty za poslední čtyři roky. A do konce letošního září se takových nehod odehrálo 495. Když jede auto šedesátkou a srazí srnce, zvíře má najednou váhu 0,8 tuny. Jelen až pět tun, což je hmotnost slona.
Podzim je přitom poměrně nebezpečné období z hlediska srážek se zvířaty. "Nejčastěji dochází k těmto nehodám v dubnu, květnu a poté v podzimních měsících," upřesnil Marek Kraus z Českomoravské myslivecké jednoty.
Vysoká zvěř má tendenci pohybovat se kolem cest především za svítání a za soumraku, problém je hlavně kvůli světlům automobilu, která ji oslňují. Zvlášť opatrní musejí být řidiči v období páření zvířat, tedy od října do prosince. Některé úseky jsou rizikovější než jiné. Mnoho řidičů už zažilo srážku s lesní zvěří například na trase mezi Olomoucí a Mohelnicí (E449). Nebezpečná je také cesta mezi Prostějovem a Olomoucí, silnice 55 v úseku Velký Týnec - Krčmaň - Kokory - Přerov a dále pak silnice 35 kolem Velkého Újezdu.
K základním preventivním opatřením patří sledování okolí, kdy lze například zahlédnout zablesknutí očí zvířete. Odborníci v takovém případě doporučují okamžitě ztlumit světla a zatroubit, aby se srna či divoké prase lekly a daly se do pohybu.
Na pečlivě vybraná místa dávají myslivci pachové ploty. Dřevěné kolíky jsou napuštěné chemikálií s pachem velkých šelem, což lesní zvěř odrazuje. "Zatímco v uplynulých letech došlo v rizikových úsecích na území Olomouckého kraje v průměru ke 200 srážkám se zvěří, po umístění pachových zábran se počet snížil na 50," popsal situaci k dubnu letošního roku Jiří Zbořil, předseda ekologické komise Českomoravské myslivecké jednoty.
Pokud přece jen ke střetu dojde a zvíře uhyne, měla by se o nehodě dozvědět policie. Ta zvíře předá místnímu uživateli honitby.
Kdo by naložil mrtvolu do kufru a myslel si na hostinu, riskuje za pytláctví až dva roky za mřížemi.
"U sražené zvěře není záruka, že je zdravá, a při samotném střetu může dojít k narušení vnitřních orgánů a tím tak může být znehodnocena zvěřina," upozornil případné pytláky na další úskalí Marek Kraus.