Regulovat se musí i zákonem chráněná zvířata (Právo)

Do české přírody se vracejí zvířata, která tu kdysi žila, obsazují ji i druhy, které sem docestovaly z jiných koutů světa. Většina z nich je chráněnazákonem, což ovšem neznamená, že by žádné regulaci nepodléhaly.
Mezi taková zvířata patří například vlci na Českolipsku nebo divocí koně, zubři a pratuři, kteří žijí v rezervaci u Milovic a Benátek nad Jizerou. Problém může nastat při přemnožení zvířat, která nemají přirozené nepřátele, a přitom jsou chráněná.

Velké šelmy se regulují samy
Například právě na Českolipsku se už začínají šířit emotivní zvěsti o přemnožení vlků a obavy lidí ze vstupu do lesa. Odborníci ale namítají, že takové obavy jsou liché.
"Lidé se rozhodně bát nemusejí. Vždyť teď bylo v lesích spousta houbařů a od nikoho jsem neslyšel, že by vlka viděl. Rozhodně jich tu není hodně a vůbec se k lidem nepřiblíží. Snad jedině, když někomu uteče pes a vlítne k vlkům do houští," řekl Právu předseda myslivecké jednoty na Českolipsku Petr Lípa.
Přesto mezi lidmi panují obavy, že pokud se nebude množství vlků v budoucnu regulovat, budou páchat velké škody třeba na chovaných hospodářských zvířatech. Ani to by neměl být problém.
"Mechanismy v zákoně jsou. Zvířata nebezpečná člověku lze odstřelit bez ohledu na stupeň ochrany zvířete," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle něj je složité stanovit nějakou míru či množství některých šelem v přírodě, aby je společnost tolerovala a měla vnitřní pocit bezpečí a možnosti stavy korigovat.
"Obecně je nutné v plánech péče počítat s tím, že druhy, které nemají přirozené nepřátele, bude nutné dříve či později regulovat. Není to ale obvykle potřeba u velkých šelem. Ty se přirozeně rozptýlí do krajiny a nepřemnoží se. Buď své rivaly zabijí soukmenovci, nebo se přebytečné kusy přesunou jinam," dodal Jirků.
Chráněný, ale ne úplně žádoucí je v některých oblastech Česka například bobr evropský. Ten za posledních pět let napáchal třeba jen v povodí Moravy škody zhruba za 25 miliónů korun.
"Bobr je zvláště chráněný živočich, takže pokud je nutné zasáhnout do jeho biotopu, musíme žádat krajský úřad," řekl Právu mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Bobr zvedá stavbou hrází na potocích a řekách jejich hladinu a způsobuje zaplavení domů a pozemků v okolí toků, okusuje stromy, provrtává hráze svými norami a správci toku pak mají plné ruce práce s nápravami jeho díla, aby poškozené hráze neprosakovaly a nepraskly.

Divoká hříbata se přestěhují
"Odstraňujeme bobry nahromaděné zátarasy a sanujeme poškozené hráze. Významné protipovodňové hráze, kde hrozí opakované narušení, pak upravujeme opevněním, zpevňujícími prvky a někde i těsnicími stěnami v hrázových systémech," dodal Chmelař, podle něhož se bobři vyskytují prakticky na celém povodí řeky Moravy. Pokud bobři páchají škody v přírodních úsecích a neohrozí majetek, pak se do jejich biotopu nezasahuje a vodohospodáři jen sledují vývoj.
U větších zvířat, například u zubrů přivezených z Polska do oblasti Ralska nebo k Benátkám nad Jizerou, se počítá s budoucími regulačními odlovy. Třeba skupina divokých koní převezená vloni z Anglie k Milovicím se zdárně množí, všechny klisny už porodily mladé.
"V Británii se ukázalo, že když je stádo už na dané území velké, tak klisny rodí méně mláďat. Počítáme ale s tím, že z oblasti Milovic bychom hříbata, až budou dvouletá, tedy v roce 2017 stěhovali do jiných rezervací. Až se naplní všechny lokality, začne se reprodukce regulovat," řekl Miloslav Jirků.