Budou se vlci střílet? Farmáři chtějí regulaci (Karlovarský deník)

Když jim vlci během pouhých pěti dnů zaútočili na jejich hospodářská zvířata již potřetí, došla Janu Rendlovi z farmy ve Chvalšovicích nedaleko Javorné na Šumavě trpělivost. Vzal do ruky pušku a vystřelil. „Nahlásil jsem použití zbraně na linku 158, víc se k tomu nechci vyjadřovat. Ale nebýt toho, zlikvidovali nám vlci další část stáda,“ řekl Deníku Rendl, podle něhož je třeba začít jednat, jinak budou tyto šelmy působit stále větší škody. Není sám, kdo při stále rostoucím počtu vlků na Šumavě a v Pošumaví volá po ochraně před nimi. Farmáři také kritizují, že náhrady škod jsou nedostatečné. Další obavy panují z toho, že se budou tyto šelmy šířit do vnitrozemí.

Farma ve Chvalšovicích a Ekofarma Svinná leží jen pár kilometrů od sebe. Na první aktuálně chovají šest kusů hovězího dobytka a 55 ovcí, které budou mít jehňata, na druhé mají 75 krav, 70 ovcí a teď již pouze pět prasat, neboť jim selata zdecimovali vlci. Obě farmy spojuje, že se v poslední době staly obětí útoku právě těchto šelem.
„Nejprve nám smečka vzala ze čtvrtka na pátek dva kusy, z neděle na pondělí devět kusů a z pondělí na úterý jeden kus. To už jsem měl připravené auto, a když začali psi štěkat, vzal jsem zbraň a okamžitě tam jel,“ popsal Rendl, podle něhož stádo zachránil až výstřel. „Poprvé nám vlci vzali tele, největší, které se nám narodilo.
Ale těsně po porodu ho vlk vytáhl mimo ohradu, kde ho roztrhali. Pak nám vzali deset kusů selat a teď naposledy čtyři ovce. Vytáhli nám je opět mimo ohradu, zjistili jsme to až podle létajících krkavců. Našli jsme jen zbytky. Veterinář nám potvrdil, že šlo jednoznačně o útok vlků,“ vylíčila Hana Puchtová z Ekofarmy Svinná.

JDOU DO VNITROZEMÍ

První vlk se na Šumavě usadil až v roce 2015, o rok později se k němu přidala vlčice. Od té doby ale počet těchto šelem rychle roste. K dubnu letošního roku již ochránci přírody na územích národních parků Šumava a Bavorský les evidovali čtyři smečky a jeden vlčí pár. „Odhad je 25 jedinců včetně vlčat z roku 2021. Jelikož vlky lze spolehlivě rozlišit pouze podle analýz DNA, je monitoring konkrétních smeček obtížný.
V současné době se s vlkem můžeme potkat kdekoli, protože domovské okrsky mají veliké stovky kilometrů čtverečních,“ uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu šelem panují obavy, že se budou tlačit do vnitrozemí a není daleko doba, že budou v tak těsné blízkosti aglomerací, že budou v ohrožení i například pejskaři na procházce v lesíku. „Přibývající počet vlků má za následek jejich migraci do nových teritorií, často několik set kilometrů vzdálených,“ potvrdila Eva Mertlová z Krajského úřadu Plzeňského kraje. Upozornila ale, že vlci jsou velmi plaší a opatrní a napadání zvířat v rušných místech je podle odborníků nereálné.
„Nicméně je připravován pod vedením Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR metodický plán, jak rychle reagovat na potencionální atypické chování vlků v případě výskytu v blízkosti obcí. Půjde o velmi komplexní materiál,“ uvedla Mertlová.
Podle ochránců přírody nejsou obavy z geometrického nárůstu počtu vlků namístě. „Vlk je teritoriální zvíře a každá smečka si značkuje a hájí své teritorium před jinou smečkou. Z toho plyne, že nemůže dojít k přemnožení a nekonečnému růstu počtu smeček v území. Ne vždy dojde k úspěšnému rozmnožování,“ řekl Dvořák.

UMÍRAJÍ HODINY

Ač se počet vlků zvyšuje, paradoxně stejně vysokým tempem neroste i počet jejich útoků na hospodářská zvířata, a to jak na úrovni republiky, tak ani na území Plzeňského kraje. „Počítáme-li napadení hospodářských zvířat vlkem, která byla ohlášena, pak jsou čísla následující – rok 2018 – 14x, 2019 – 35x, 2020 – 28x, 2021 – 21x, 2022 – dosud 13x. Celkem tedy 111 útoků,“ vyčíslila Mertlová s tím, že nejčastěji byly napadeny ovce, několikrát telata a jednou koza.
Podle chovatelů je každý útok pro stádo velmi nebezpečný, nejen kvůli zabíjení, ale může vyvolat např. pasteurelózu u přeživších. „Toto plicní onemocnění může vyvolat jakýkoli stres. Přitom je neléčitelné, dá se to pouze nákladně preventivně očkovat,“ upozornil Rendl. „Chrání se vlci, ale nikdo si neumí představit, jak vypadají jejich oběti. Jedna ovce neměla potrhaný krk, to znamená, že ji žrali zaživa. Jehňata byla potrhaná, musela se utratit. Víte, jaký je to pocit? Vy je pipláte od malička a pak vám umírají v rukou,“ řekla Deníku Rendlova životní partnerka Hana Holá. „Zvířata umírají po útoku vlků i hodiny, ve velkých bolestech, a nikoho to nezajímá,“ posteskla si i Puchtová. Chovatelé se také shodli, že náhrady škod jsou nedostatečné.

ODSTŘEL? MOŽNÁ

Vlci jsou chránění, nelze je střílet. Byť do budoucna to může být jinak, stejně jako třeba u bobra. „Odstřel není vyloučen, u těchto šelem je zcela jiný postup než u hlodavce bobra, kde se odstřel povoluje z důvodu nebezpečí protržení rybníků apod. Odlov vlků bude také specifikován metodikou, půjde především o krotká, nemocná, poraněná zvířata, křížence či jiné nestandardní chování,“ vysvětlila Mertlová.
Jedinou ochranou před vlky je nicméně zatím jen důsledné zabezpečení hospodářských zvířat, v čemž se stát snaží chovatelům pomoci, dostávají dotace. Ne vždy se ale mohou chránit tak, jak by si přáli. „Zhruba před dvěma lety jsme tu měli odborníka na zabezpečení proti útokům vlků. Vypracovali jsme projekty, odsouhlasilo je i životní prostředí, ale narazili jsme na stavební úřad v Klatovech. Chtěli jsme ohrady, ale neuspěli jsme. Jak máme stáda chránit, to ale oni neřeší,“ posteskla si Puchtová. „Jejich technické opatření – pevná ohrada – není v souladu se záměry územního plánování v dotčené lokalitě. Dotčené pozemky jsou totiž dle platného územního plánu Čachrova zařazeny do ploch nezastavěného území – přírodní, kde jsou tyto aktivity nepřípustné,“ vysvětlil důvody rozhodnutí Pavel Boublík, vedoucí odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Klatovy. Doplnil, že stáda před útokem vlka lze chránit např. přenosnými vodivými sítěmi či víceřadým elektrickým ohradníkem.
„Vzhledem k tomu, že jde o doporučená ochranná opatření na zabezpečení hospodářských zvířat v souladu s nově schváleným standardem, který pro AOPK ČR zpracovala Česká zemědělská univerzita ve spolupráci s chovateli a dalšími spolupracovníky a který vychází z praxe chovatelů, věřím, že i tyto varianty řešení budou přiměřenou ochranou stád,“ prohlásil Boublík.
Podobné řešení ale někteří chovatelé odmítají, např. chvalšovická farma. „My máme ohraničeno 21 hektarů.
Neumím si představit, že tam budeme dávat ostnaté dráty, napětí atd. Jediným řešením je dle mě regulace vlků,“ je přesvědčena Holá. To Miloslav Puchta ze Svinné není tak radikální. „Vlk tady je původní obyvatel, my jsme vetřelci. Jde o to, najít formu soužití, abychom mohli vedle sebe normálně žít,“ myslí si.
Na rozdíl od farmářů mají z návratu vlků i dalších velkých šelem do přírody radost její ochránci. V těchto dnech např. vyráží nejen na Šumavě do terénu dobrovolnické Vlčí a Rysí hlídky, které organizuje Hnutí DUHA. Hlídky pomáhají mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů téměř na celém území Česka.