Střílení divočáků v klecích je legální. Kvůli africkému moru (Severočeský týdeník)

Podle veterinární správy je nestandardní masová likvidace černé zvěře v Ústí nad Labem legální. Umožňuje to mimořádné opatření, které má zabránit šíření nakažlivé nemoci. Lapená zvířata se do přírody nevrátí.

Šest odchytových klecí je v současné době zřejmě nejužitečnějšími nástroji při odlovu divokých prasat stroji v Ústí
nad Labem. Díky jejich mobilitě je strážníci mohou přesouvat na místa, kde si podle stop vytipovali, že by se tam divočáci mohli často vyskytovat. Například městský obvod Severní Terasa si na základě podnětu z odboru životního prostředí jednu pořídil před zhruba dvěma lety za své peníze, celkem za 24 tisíc korun. Večer ji za pomoci tvrdého pečiva nastraží a ráno buď volá myslivce, aby odchycená prasata odstřelil a zlikvidoval, nebo nástrahu zruší a klec přes den zajistí. Zatím největší úlovek se podařil na Střekově, kde se do klece chytilo celkem devatenáct mladých divočáků. Předtím to bylo čtrnáct a jedenáct převážně mladých kusů.
Klece ale občas vyvolávají spory. Důvod? Lidé se ptají, co se s odchycenými jedinci děje. Čas od času se objeví názory, že odstřel kanců přímo v kleci není humánní. Odpůrci poukazují na týrání zvířat. Například Jakub Novotný se na sociální síti Facebook dal v diskusi slyšet, že je „celkem prasárna zabít najednou jedenáct vyděšených prasat namačkaných v kleci. Zlatý střílení z posedu po jednom kusu než tenhle masakr“.
Podle veterinární správy je tento postup legální. Je dokonce součástí celého souboru opatření, vydaného v souvislosti se snahami zabránit šíření afrického moru prasat. Jeho součástí je kromě odchytových klecí třeba i zákaz přikrmování mimo uznané obory pro divočáky nebo zákaz trofejí z kanců a další. „Bylo vydáno mimořádné veterinární opatření, které tyto nestandardní způsoby lovu umožňuje,“ informoval ředitel sekce veterinární správy pro Ústecký kraj Daniel Macháček.

STAROSTA KLECE HÁJÍ

Navzdory odmítavým reakcím ohledně střílení stížnosti na kance podle starosty Severní Terasy Jaroslava Šimanovského převažovaly. „Často jsem volal, setkával se s myslivci, ti mě ujišťovali, jak provádějí naháňky a střílí, ale asi to bylo stále málo. Množily se mi stížnosti lidí a i malé útoky na psy při venčení. Tak jsem si řekl 'dost', napsal jsem dopis myslivcům, sdělil jsem na magistrátu, že opravdu přejímají odpovědnost za případné neštěstí, které by mohlo po útoku prasat vzniknout. Teprve pak se začalo něco dít. Nezlobte se, ale divoká prasata na sídliště a do areálu nemocnice opravdu nepatří,“ poznamenal. Zároveň prý vítá aktivitu města, které chce příští rok ze svého rozpočtu přispět na další klece.
Na námitky, že odstřel prasat v klecích není humánní, starosta Šimanovský reagoval, že nákupu klece předcházely neustálé stížnosti na zničené záhonky, případně ohrožování.
„Instalovali jsme pachové zábrany, fungovaly dočasně, apelovali jsme na častější odstřel, nestačilo to. Snažíme se vyřezávat nízké keře, aby se prasata neměla kde schovat. Ale zatím nejlepší je odchyt do klecí. Dokonce máme již i kladné ohlasy lidí, že prasata mizí. Doufám, že moji nástupci v tom budou pokračovat,“ řekl s tím, že domluvil se supermarketem v Trmicích, že bude dávat staré pečivo, které pak jeho městský obvod použije v klecích jako návnadu.
Výsledky stojí za to i podle zástupce ředitele ústecké městské policie Jana Novotného. „Od začátku srpna máme odchyceno celkem 49 kousků. Za celou dobu, kdy klece používáme, to činí asi 150 jedinců. O odchycené čuníky se vždy postará myslivec místně příslušného mysliveckého spolku. Například z Diany,“ popsal.

DO PŘÍRODY SE NEVRACEJÍ

Předseda mysliveckého spolku Diana Roman Jansta v této souvislosti několikrát vysvětlil a zopakoval, že odchycená prasata si obvykle ponechá ten myslivec, který má klece na starost. „Následuje odstřel a kontrola veterinární službou, zda je maso hygienicky nezávadné.
Poté je dotyčný zpracuje,“ poznamenal s odkazem na myslivecké regule. Černou zvěř myslivci nevypouštějí zpět do volné přírody, protože by tím nástražné klece ztratily smysl. „Divoké prase by se totiž vrátilo zpátky. Ve volné přírodě už kanci kvůli přítomnosti člověka nemají klid, ztrácejí plachost a stěhují se mezi paneláky, kde jsou pro ně lidé mnohem čitelnější,“ dodal.

Zdroj: Severočeský týdeník, 21. 9. 2022