Zelená k lovu. Prasečí mor se blíží (Lidové noviny)

Česko stojí na prahu další epidemie afrického moru prasat. Státní veterinární správa (SVS) varuje, že se nákaza k českým hranicím šíří dokonce ze dvou směrů, z Polska a z Německa. Současně se výrazně zvýšila celková suma odměn, které správa vyplácí za každého uloveného nebo nalezeného mrtvého divočáka při severní hranici republiky. Za loňský rok to bylo 12 790 000 korun, od začátku letošního roku do konce srpna již 20 485 000 korun.

Nákazová situace se podle veterinářů v celé Evropě vyvíjí nepříznivě a právě tato nemoc, postihující divoká i domácí prasata, představuje pro Českou republiku nejaktuálnější hrozbu z nebezpečných nákaz. „V případě Polska byl nejbližší případ afrického moru u prasete divokého potvrzen necelé čtyři kilometry od hranic s Českou republikou v blízkosti Frýdlantského výběžku. Pokud jde o Německo, nejbližší případy u prasat divokých byly potvrzeny pět až dvanáct kilometrů od hranic v blízkosti Šluknovského výběžku,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Česká republika je přitom oficiálně od roku 2019 zemí bez přítomnosti této nemoci. I v současnosti však stále platí celostátní mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit možnému opětovnému zavlečení této nákazy do země. Jednak je zakázáno jakékoli přikrmování divočáků, současně je také nařízen jejich intenzivní lov v severní částí České republiky.

Prudce nakažlivý
„Oblast s intenzivním odlovem vymezila Státní veterinární správa na pás přibližně od Ústí nad Labem až po hranice se
Slovenskem. Odměna za každý ulovený kus prasete divokého v této oblasti je 2000 korun, za každý nalezený uhynulý kus prasete divokého pak 3000 korun,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Podle něj se počet ulovených divokých prasat v České republice za uplynulých pět let pohybuje v rozmezí od zhruba 137 do 240 tisíce kusů.
Za poslední myslivecký rok od 1. dubna 2021 do 31. března 2022 bylo v České republice uloveno 230 903 prasat divokých. Státní veterinární správa také kontroluje dodržování takzvané biologické bezpečnosti, která brání zavlečení nákazy do chovů domácích prasat. Především je potřeba zabezpečit celé vepříny před vnikem cizích lidí i zvířat , dále zajistit čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, chránit před kontaminací vodu i krmiva a mnoho dalších povinností.
Africký mor prasat (AMP) je totiž nebezpečné a vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen avěkových kategorií.
Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Na člověka se ale mor nepřenáší a ani pro něj nepředstavuje zdravotní nebezpečí. Ministerstvo zemědělství se různými způsoby snaží motivovat myslivce, aby vícelovili nejen divoká prasata, ale i další spárkatou zvěř, jako jsou srny, jeleni, daňci, jeleni sika a podobně. Jde především o eliminaci škod, které tato zvířata způsobují majitelům lesů a jež každoročně vyjdou na miliardy korun. Okusují mladé sazeničky stromků a neomylně si přitom vybírají vzácnější druhy jehličnanů i listnáčů. Nejběžnější smrk zvěři až tolik nechutná.

Finanční motivace 
„Mimo jiné chceme i do budoucna vyplácet odměnu za každý ulovený kus prasete divokého nad pětiletý průměr v honitbě. Rovněž by i nadále měla být vyplácena finanční podpora na pořízení a instalaci odchytového zařízení a další finanční příspěvky pro uživatele honiteb, například finanční příspěvek na pořízení chladicího zařízení na ulovenou zvěř,“ popsal Vojtěch Bílý. Jmenovaná odměna je podle něj velmi využívaná a prý i dostatečně motivační. Proto se výraznější zvýšení těchto finančních příspěvků neplánuje.

Myslivci versus lesníci
Právě kvůli obrovským škodám způsobeným spárkatou zvěří dlouhodobě narážejí zájmy myslivců , kteří chtějí v lesích co nejpočetnější zvěr, a lesáků, kteří by chtěli, aby myslivci lovili daleko více. Částečně by to měla vyřešit již delší dobu
připravovaná novela mysliveckého zákona. Její předložení resort zemědělství plánuje na příští rok.
„Cílem připravované novely je přispět ke snižování početních stavů spárkaté zvěře a zabezpečit dostatečnou kontrolu při výkonu práva myslivosti včetně důsledné kontroly plnění plánu chovu a lovu . Ministerstvo chce těmito kroky také snížit škody, které spárkatá zvěř působí v lesích a v zemědělství,“ řekl Bílý s tím, že bude nutné najít shodu všech zainteresovaných – tedy lesníků, zemědělců, myslivců i vlastníků honiteb.

Odměny za zastřelené divočáky se množí
* Loni vyplatila Státní veterinární správa za odstřel divočáků 12 790 000 Kč. Z toho 12 382 000 Kč na zástřelném a 408 tisíc nanálezném černé zvěře .
* Letos od 1. ledna do 31. srpna jde už o částku 20 485 000 Kč. Z toho 19 802 000 Kč na zástřelném a 683 000 Kč na nálezném. 

Zdroj: Lidové noviny, 2. 9. 2022

• Předchozí
• Následující