Lov divočáků skončil (Kladenský deník)

Myslivci už mají velké hony za sebou, nyní bilancují, přikrmují a hlavně tančí.

Stejně jako jinde v republice, také na Kladensku a Slánsku sezona honů vrcholí. Přestože je povolené některou zvěř lovit až do března, nejvíce kusů už odstřelili myslivci na naháňkách v závěru roku. Nyní přicházejí ke slovu spíše už myslivecké bály, kde se nimrodi pochlubí svými kapitálními kousky ve velmi žádané tombole.
Díky tomu, že Okresní myslivecký spolek Kladno obnovil vloni po třiceti letech tradici oblíbených mysliveckých plesů, sejdou se zájemci na sále v kladenském domě kultury už 28.
ledna.
"Letos je to už druhý ročník a vloni se ples moc povedl, takže věřím, že se bude líbit i tentokrát. Bál začíná ve 20 hodin a k tanci poslechu zahraje skupina Taurus. Bohatá tombola je samozřejmostí," uvedl Petr Frühauf, předseda Okresního mysliveckého spolku Kladno.
Podle jeho slov se mají myslivci čím chlubit. Ulovené zvěře bylo v honitbách dostatek. Na druhé straně tvrdí, že přestože si lidé často stěžují na přemnožení divokých prasat, v oblasti kolem Kladna jejich výskyt zase tak rapidní nebyl.
"V některých oblastech jsou prasata asi skutečně přemnožená, ale já musím potvrdit, že my kolem Kladna zaznamenali spíše jejich mírný pokles, než tomu bylo v předchozích letech," říká předseda spolku. Ve správě sdružení je na Kladensku na 45 honiteb, včetně Obory Lány, kde se loví celoročně.
Co se týká myslivosti, je leden považován za měsíc, kdy už by měl v honitbě nastat klid. Loveckých příležitostí už není mnoho.
Do 15. ledna se standardně dokončil plán lovu jelena lesního a siky japonského.
Lov samičí zvěře je podle myslivců v tomto období nežádoucí. Vzhledem ke stadiu gravidity a vývoji embrya.
V leči se podle myslivců často nachází také jiná spárkatá zvěř, která se zbytečně stresuje, čerpá tukové zásoby a působí pak škody na lesních porostech. Myslivci by se nyní měli proto raději věnovat intenzivnímu lovu černé zvěře a lišek na čekané. U lišek začíná doba kaňkování a lednové čekané poblíž nor bývají úspěšné.
Ti, kteří se věnují myslivosti opravdu vážně, se v těchto dnech více jak odstřelu zvěře zajímají spíše o péči a krmení.
V krmelcích musí být proto dostatek jadrného krmiva, dužnatého, sena i sůl. Zajíci nepohrdnou záhryzky v podobě v podobě měkkých listnáčů a ovocných stromů. Bažantům je vhodné míchat jadrná krmiva s plevami nebo pozadkem.
"Zvěř se zabaví a při větších mrazech se hrabáním zahřeje. Koroptvím sypeme jadrné krmivo do krmítek nebo do jižních křovin, kde se zdržují. Myslivecký hospodář vede běžné záznamy myslivecké evidence a orgánům státní správy a držiteli honitby podává hlášení podle jejich dispozic," říká například slánský myslivec Zdeněk Hořejší. S přáteli vyjíždí ale na lov výhradně až do severočeských Valkeřic, kde je také členem, jelikož o svoji honitbu na Slánsku s kolegy před časem přišli.

***
OMS Kladno
Okresní myslivecký spolek (OMS) Kladno je organizační jednotkou Českomoravské myslivecké jednoty, je zájmovým občanským sdružením a v současnosti má více než tři sta členů. V okrese Kladno je uznáno a působí 45 honiteb, z toho 22 (včetně obory Lány) spadá po linii státní správy pod Magistrát města Kladna, 23 pod Městský úřad Slaný. Z plochy okresu je 69,9 % zemědělských pozemků. 90,2 % tvoří orná půda. Lesy 17,4 % rozlohy okresu. Honební plocha je 59 922 ha, to je 83,8 %. Ve vlastní režii je provozováno 6 honiteb, pronajato je 39 honiteb. Průměrná výměra honitby (bez Lánské obory) je 1294 ha, nejmenší 521 ha, největší 4861 ha. Právo myslivosti vykonává ve všech honitbách více než sedm set lidí.