Vlky potřebujeme, vraťme jim jejich prostor, vzdejme jim úctu (aktualne.cz)

Pokud chceme zpátky ztracenou divočinu, pokud chceme zpátky zdravou, přirozenou přírodu, pak se musíme naučit nové opatrnosti i v ní. Vlk prostě není pes domácí.

Mezi základní vlastnosti lidského predátora patří expanze, převládnutí, ovládnutí, potřeba panovat a opanovat. Roztahujeme se, zabrali jsme a u nás v podstatě zcela zlikvidovali divočinu, vytlačili, vybili jsme zvířata, která nás ohrožovala, rysy, vlky, medvědy. A když jsme toho dosáhli, najednou se ukazuje, že jsme to přehnali, že se to suverénní ovládnutí přírody obrátilo proti nám.

Dobře to je vidět na vodě, to je přece taky taková šelma - živel. Je nebezpečná, nepohodlná, a tak snaživě betonujeme, asfaltujeme, dláždíme, odvádíme vodu z polí, zkrotili jsme koryta potoků, říček a řek, a najednou vidíme, jakého jsme se dopustili omylu, jaký malér jsme udělali, nemáme dost vody. Nejdřív jsme se jí báli, teď se bojíme, že budeme bez ní.

Se šelmami, jako je vlk, medvěd či rys, to není tolik zřetelné, ale dost podobné. Člověk se jich bál, a jakmile získal převahu, vybil je. Poslední vlk - před nedávným návratem těchto šelem - byl u nás zabit před 108 lety a má u Bukovce blízko Horšovského Týna pomník. Poslední medvědice byla na Šumavě skolena v listopadu 1856 a je po ní nazvána Medvědí stezka. - Vnímáte to? Poslední vlk má pomník, medvědice stezku. Už tenkrát lidé šelmám vzdávali úctu, cítili, že nám budou chybět, že bez nich bude svět jiný, chudší, oplakávali je.

Mnohem později si člověk začal uvědomovat, že ve své zaslepenosti, v touze po ovládnutí přírody, po pohodlí a po životě beze strachu, bez nebezpečí, prakticky zničil svoje životní prostředí. A ničí je dál. Proto se nevelká část lidí snaží divočinu chránit, vracet ji zpátky. Uvědomili si, že je nedílnou součástí zdravé přírody. Divočina čili nepohodlí, nebezpečí nám pomáhá existovat. Zničit ji byla obrovská chyba, bez bažin, pralesa, nedostupných strží a v nich žijících divokých zvířat, šelem, ale taky bez pestrého a pro nás nepohodlného hmyzu, bez komárů, vos a sršňů, bez mnoha motýlů a brouků a pavouků a… to už nejsme my, lidé, ale jen torza nás, lidí.

Dokonce i světoví političtí lídři jsou najednou ochotni naslouchat lidem, jako je slavný antropolog David Attenborough, který mnoho let ukazuje, jak divokou přírodu likvidujeme, a varuje: "Divočina není nekonečná. Není nevyčerpatelná. Potřebuje chránit." - Jen tak na margo, když jedete po cyklostezce v pražském Karlíně, kousek za betonárkou, vedle teče Vltava, najednou vidíte šipku "divočina". Vede do vysoké trávy a křovisek a v té "divočině" najdete z větví vyrobená zvířata. Stačí to? Ne.

Přicházejí ze severu i z Alp

Do tuzemských lesů se vracejí vlci. Začalo to někdy před deseti patnácti lety. V jižních Čechách se nová vlčí teritoria nacházejí kromě Šumavy také v Novohradských horách a na Třeboňsku na česko-rakouském pomezí. Jedna vnitrozemská smečka obývá Ralskou pahorkatinu v blízkosti Doks v Libereckém kraji. Rozmnožila se poprvé v roce 2014. Od té doby vlci postupně osídlují pohraniční hory od Krušných přes Šluknovsko, Lužických až po Broumovsko.

Vlci k nám přicházejí nejčastěji ze severu, ze středoevropské nížinné populace. Její centrum se nachází v západním Polsku a Německu. Na Moravu a do Slezska se stěhují vlci ze slovenských a polských Karpat. Výjimečně mohou na naše území připutovat i vlci z Alp, odtud údajně pochází i jeden z těch šumavských vlků, tvrdí to Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze. 

Jaký význam mají vlci? Jednak tu žili s námi, možná i před námi. Patří do naší krajiny, není dobré z ní vyštvat její původní obyvatele. Známo je, že plní důležitou roli v lese, pomáhají snižovat přemnožené kopytníky, jsou významnými likvidátory vztekliny - sami ji nedostanou. Likvidují mor prasat. Kde žije vlk, nenastávají problémy s divočáky. Zabíjejí nemocná zvířata. Pokud se vyskytují v normálním množství, v jejich teritoriích vznikají podstatně menší škody na stromcích, které jinak ničí jeleni.

A pak je důvod, pro který byli před sto lety vybiti. Jsou to šelmy a člověku taky škodí. Podle statistik u nás vlci předloni zadávili 560 ovcí a 44 kusů hovězího dobytka. Další desítky zvířat zranili. Více než sto let jsme žili bez vlků, a tak farmářům připadají ty škody hrozné, i když jim je stát kompenzuje, protože vlk patří mezi chráněná zvířata. Chrání ho jak Česko, tak Evropská unie.

• Celý článek naleznete zde.