Státní veterinární správa zaměřuje dozorovou činnost i na zvěřinu (agris.cz)

Podzim představuje tradiční období intenzivnějšího lovu zvěře, kdy se daleko častěji, než po zbytek roku objevuje v restauracích nebo obchodech zvěřina. Jako komodita živočišného původu také ona spadá do oblasti zájmu veterinárního dozoru. Následující text sumarizuje pravidla pro uvádění zvěřiny na trh z pohledu veterinárního dozoru a jeho úlohu v této oblasti.

Varianty, jak se může dostat zvěřina legální cestou do tržní sítě, jsou v podstatě dvě. První je prostřednictvím tzv. přímého prodeje v malém množství, druhá prostřednictvím zvěřinového závodu. U obou variant musí být zvěřina před uvedením na trh prohlédnuta. V případě prodeje v malém množství je legislativa mírnější a stačí prohlídka ze strany tzv. proškolené osoby. Neprohlédnutý kus může konzumovat pouze uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu, avšak na vlastní riziko a jen ve své domácnosti. Druhy vnímavé na parazita svalovce neboli trichinelu (především divoká prasata), musí být vyšetřeny na její přítomnost ve všech případech i pokud je zvíře určeno ke spotřebě v domácnosti lovce. Laboratoře, které mají k tomuto vyšetření oprávnění, lze zjistit na webu Státní veterinární správy (SVS).

Ve zvěřinových závodech prohlíží všechna těla ulovené volně žijící zvěře veterinární dozor, tedy zaměstnanci SVS. SVS také eviduje všechna vyšetření prasat na trichinelu, za první pololetí 2021 to je bezmála 82 000 prasat divokých.

Zvěřinu v kůži nebo peří v malých množstvích může prodávat/dodávat jen uživatel honitby a zvěř musí pocházet z jeho honitby. V rámci tohoto režimu mohou uživatelé honiteb prodávat zvěřinu konečnému spotřebiteli přímo či prostřednictvím maloobchodní prodejny. Mohou zvěřinu dodat také do maloobchodního zařízení, které je pro tuto činnost registrováno. Drobnou zvěř, jako jsou například zajíci či bažanti, je možné prodávat také na tržnicích.

Prohlídka proškolenou osobou musí být provedena co nejdříve po ulovení. Pokud proškolená osoba podle určitých znaků zjistí, že by maso mohlo představovat zdravotní riziko, musí informace předat uživateli honitby a ten musí zvěřinu (tělo i s orgány a hlavou) buď předložit k prohlídce veterinárnímu inspektorovi, nebo, není-li to možné, zvěřinu vyřadit, jako nevhodnou k lidské spotřebě.