Přihlásit

Recenze novely zákony o myslivosti (e-news.cz)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

Volně žijící zvěř patří všem, rozuměj všem myslivcům. Když iniciativní skupina poslanců z řad sociálních demokratů, lidovců a komunistů, překládala na přelomu tisíciletí poslanecký návrh zbrusu nového zákona o myslivosti, více či méně vycházela z výše uvedeného paradigmatu.

Tehdejší vláda Miloše Zemana se sice zastala vlastníků honebních pozemků, jejichž práva návrh okázale ignoroval, nebylo jí to ale moc platné. Ve sněmovně totiž tradičně nesedí jen zástupci politických stran, ale napříč politickými stranami také myslivci. Jejich lobby zejména v levicových stranách pak dokázala prosadit vše, co lidová myslivost žádala.

Od nabytí účinnosti v roce 2001 byl zákona o myslivosti prakticky každoročně novelizován. Hledala se rovnováha mezi zájmy myslivců a vlastníků pozemků, ale také ochrana lesa nebo zemědělských hospodářství. Vyvážení jednotlivých a značně rozdílných zájmů se nepodařilo najít dodnes, i když těžko říci, zda vůbec v tomto směru existuje stav, v něm budou spokojeni všichni. Černá zvěř, míněno prase divoké, spásá pole, zvěř červená, rozuměj veškerá zvěř parohatá, zase okusuje mladé stromky. Cílem mysliveckého hospodaření by tak mělo být, samozřejmě mimo jiné, udržovat množství zvěře v rozumných mezích.

Daří se to? Z jedné strany můžeme slyšet, že si myslivci udělali z republiky oboru, myslivci naopak připouští jen lokálně zvýšené počty spárkaté zvěře. Zákon o myslivosti dnes ukládá uživateli honitby každoročně provést sčítání zvěře a na jeho základě stanovit plán mysliveckého hospodaření, tedy chovu a lovu. Držitel honitby, což jsou vlastníci honebních pozemků v dané uznané honitbě, mají právo účastnit se sčítání a vyjádřit se k němu. Pokud nesouhlasí, obrátí se na orgán státní správy myslivosti, který může nařídit nové sčítání. Obdobně je to i s plánem hospodaření. V případě sporů rozhoduje orgán.

Vlastníci pozemků ovšem namítají, že to celé v praxi nefunguje. Ono taky sčítání zvěře není stejné jako sčítání lidu. Prase vám chvíli neposedí, večer je klidně o padesát kilometrů dál než ráno. Při výměře honitby 500 ha ho klidně započtou třikrát nebo také vůbec. Vlivem kůrovcové kalamity a škod na nových výsadbách byl proto v roce 2019 přijat poslanecký přílepek k zákonu o lesích, který měl myslivecké plánování z gruntu změnit. Výši odlovu spárkaté zvěře již neměli určovat myslivci, kteří v očích ochránců lesa málo střílejí, ale státní správa myslivosti na základě externě vypracovaných posudků o stavu zvěře a lesa.

Když si vezmeme, že v České republice bylo v té době celkem 5740 honiteb, je to pořádná byrokracie, ke které je ještě třeba připočíst kontrolu na základě tzv. markantů, tedy důkazů, že došlo skutečně k odlovu hlášeného počtu kusů, což jsou statisíce slechů, čelistí a dalších částí zvěře. Zajímavé je, že obrovskou byrokratizaci myslivosti iniciovali opoziční poslanci, kteří tak rádi kritizují vládu za stoupající počet úředníků. V daném případě by jich státní správa musela nabrat stovky ne-li tisíce. To si naštěstí zákonodárci včas uvědomili, a protože zákon měl dvouletý odklad účinnosti, zrušili jej dříve, než nabyl účinnosti.

Tím se konečně dostáváme k avizované novele mysliveckého zákona. Předložila ji vláda ale také poslanec Jurečka. Jak je to možné? Těžko říci. Vládní návrh z června 2020 se dostal do třetího čtení, což Jurečkovi zřejmě přišlo málo, a proto se letos na konci července rozhodl padat úplně stejný návrh s požadavkem na jeho schválení v prvním čtení. Ve skutečnosti nebude schválen ani jeden a oba s koncem volebního období spadnou pod stůl. Vládní poslanci o doprojednání ztratili zájem v okamžiku, kdy byla v červnu letošního roku přílepkem k zákonu o invazních druzích nová úprava mysliveckého plánování zrušena.

A rovnou si řekněme, že konec zákona žádná škoda nebude. Vládní a posléze i Jurečkův návrh měli přinést jakýsi kompromis mezi požadavky ochránců lesa a myslivci. Místo toho, aby stát určoval tzv. normované počty zvěře v dané honitbě, se měl zavést elektronický systém evidence myslivosti pod správou ministerstva zemědělství, který by obsahoval kompletní myslivecké plánování a informace o škodách způsobených zvěří. Orgány státní správy myslivosti by z elektronických hlášení vyhodnocovali plnění plánu lovu a mohli by zasáhnout v případě, že zvířata působí v lokalitě příliš velké škody.

Jako správný kompromis zůstal návrh na půl cesty mezi zdravým rozumem a hloupostí. Státní myslivecké plánování ani kontrola markantů už v zákoně nejsou, tak k čemu přijímat zákon, který měl uchlácholit zastánce podobných nesmyslů. Řešením případného přemnožení zvěře jsou vlastníci pozemků. Oni by měli rozhodovat, komu honitbu pronajmou a mít odpovědnost za to, jak uživatel honitby plní plán a předchází škodám. Státní správa myslivosti to za ně neudělá, i kdyby jí to zákon stokrát uložil. Jenže něco takového myslivecká lobby ve sněmovně a na ministerstvu zemědělství nejspíš nikdy nedopustí.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.