Kůrovcová kalamita proměňuje faunu a flóru na území Moravskoslezského kraje (ostrava.rozhlas.cz)

Velké změny v přírodě po kůrovcové těžbě se projevují na některých místech Moravskoslezského kraje. Holiny místo lesů totiž významně ovlivnily a stále ovlivňují skladbu rostlin a živočichů. Třeba v Nízkém Jeseníku na hranici Vojenského prostoru Libavá to odborníci vidí na výskytu ptáků, kteří tam žijí.
„Tady ještě v roce 2015 stál smrkový les a skřivan polní, kterého slyšíme, by zde neměl šanci. Bylo tady společenstvo hospodářského smrkového lesa, které je poměrně chudé – těch druhů je odhadem patnáct, možná dvacet. Teď se tady dá běžně potkat za hodinu i třicet druhů,“ říká Jiří Lehký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Libavá leží na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kousek odtud se odkrývá pohled do Nízkého Jeseníku. Je to místo, které se kvůli kůrovcové těžbě mění. „Momentálně to tady v těch místech vypadá jako taková skandinávská březová tajga,“ dodává Lehký.

Proměny flóry
Kůrovcová kalamita nezměnila jen faunu, ale také flóru. Konkrétní projevy lze vidět třeba v Beskydech. „Když začnu mluvit o té pasece, o té holině, je tam invaze úplně jiných druhů – skoro stepních, teplomilných. Tím se na to váže i ta fauna,“ popisuje Václav Krpeš, který vede katedru biologie a ekologie Ostravské univerzity.

Podle něj by se i proto mělo při kácení v lesích postupovat citlivěji. Obří holiny jsou podle něho obrovským problémem, protože se na nich rostliny a dřeviny špatně brání velkému množství slunečního záření.

Lesní hospodáři ale tvrdí, že ne vždy si citlivější postup můžou dovolit. „Pokud se jedná o rezervace nebo opravdu o nějaké přísně chráněné zóny, tak tam samozřejmě proti kůrovci zasahujeme co nejméně. Ale v hospodářském lese v žádném případě nemůžeme dopustit, že bychom toho kůrovce nechali nekontrolovatelně se rozšířit,“ vysvětluje ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný. Podle něj by bez zásahu v takovém lese vznikly obří ekonomické škody.

• Celý článek naleznete zde.