Panika kolem ptačí chřipky je přehnaná, míní někteří chovatelé (Horizont)

Zákaz výstav ano, drastická likvidace ne

REGION
Co říkají lidé a chovatelé v regionu na paniku, která se šíří kolem ptačí chřipky?
Vyvolávají mnohá média pocit apokalypsy a zbytečný strach z volně žijících ptáků?

Skutečností je fakt, že konkrétně člověka tento typ viru zatím nikde nezasáhl. Proto mnozí kroutí hlavou nad drastickými opatřeními, která jsou prý nutná kvůli chované drůbeži samotné. Naštěstí se náš region zatím neobjevil v hledáčku veterinářů, nejblíže k nám zasahovali v Orlové.
"Ptačí chřipka tady byla před staletími, není to žádná novinka. V přírodě to tak chodí, že se objeví nějaká nemoc, která většinou zahubí slabší jedince, silné kusy přežijí a stanou se proti podobným virům odolnější. Přijde mi přehnaný poplach kolem volně žijících ptáků. Nechala bych to být, příroda si poradí," zmínila bývalá profesorka biologie Marila Kaletová z Návsí.
Podobně se vyjadřuje chovatel slepic z Třince Tomáš Sztefek. Tvrdí, že si pamatuje, jak dědečkovi v osmdesátých letech uhynuly postupně všechny slepice a nikdo tehdy nevěděl proč. "Prostě se s tím doma smířili, udělali razantní deratizaci kurníku a chovalo se dál. Nikdo tehdy úhyn neřešil přes stát. Byla to tehdy ptačí chřipka, kdo ví? Možná ano, protože děda bydlel poblíž rybníka," přemítá Sztefek.
Další chovatel z Jablunkova se domnívá, že za snahou vyvolat v lidech strach z ptačí chřipky může být i lobby velkochovatelů. Tvrdí, že v posledních letech se přece jen více lidí vrací k tradičnímu hospodaření, stoupá poptávka po domácích produktech, po domácích vejcích, a to může velkochovatelům snižovat zisky.
"Nemusí jít o naše farmy, klidně to může být záměr ze zahraničí. Nechci spekulovat, ale ta opatření mi přijdou šílená. Nejen ta likvidační, ale i zákaz nákupu a prodeje hrabavé a vodní drůbeže zrovna v době, kdy nastává chovatelská sezona, líhnou se kuřata. Taky bych se přikláněl u drobnochovatelů k verzi, ať jsou lidé opatrnější, dbají na hygienu, ale jinak je nechat "žít" a v případě nákazy v okolí, ať se o to postará příroda," konstatuje muž.

Není to neblaze proslulý A (H5N1)
Jak stojí ve zprávě Ohniska vysoce patogenní ptačí chřipky A (H5N8): Ochrana a správa potenciálně ohrožených lidí v Evropě, 2014/15 a 2016, současný typ viru je i díky včasné detekci v Asii již dokonale prozkoumaný.
"U současného typu viru A (H5N8) nebyl přes velký počet lidí, kteří mu byli kvůli kontaktu s ptáky vystavení, hlášený jediný případ nákazy. Tento vir nepředstavuje pro člověka žádné riziko, na rozdíl od neblaze proslulého A (H5N1). Současný typ viru je lépe adaptovaný na ptáky a k přenosům na savce nedochází, což potvrzují i laboratoře a podrobné sledování chování viru," stojí v dokumentu.
Ač na člověka současný virus ptačí chřipky přenosný není, provádí se kvůli potenciálně možné mutaci a ohrožení člověka poměrně drastické zásahy. "Já si myslím, že zákaz výstav, prodeje, to znamená přesunů chované drůbeže, pod hrozbou velké pokuty, je na místě. Právě tak se může ptačí chřipka mezi drůbeží nebezpečně šířit. Nechápu však preventivní vybíjení v ochranných zónách kolem ohnisek výskytu a také způsob, kdy drůbež nacpou do plastových popelnic a udusí oxidem uhličitým. Každý určitě slyšel o zbytečné likvidaci závodních holubů, kteří byli od podzimu uvnitř budovy. Navíc když jsou vůči chřipce prokazatelně imunní," řekl Jan Zielinka.
Ptačí chřipku, jako klasický ptačí mor, opravdu znali i naši předkové. Někdy se v chovu objevila, část drůbeže pošla, odolná část přežila. Viry však mají v popisu práce neustále mutovat, aby měly šanci se i nadále šířit, někoho nakazit a v něm se namnožit - jinak by rychle vymizely.
Název vysoce patogenní ptačí chřipka však neznamená, že zahubí všechny ptáky, kteří se s ní setkají. Ornitologové potvrzují, že ptačí chřipka tu byla vždy, pouze nebyla tolik sledovaná. Když se nákaza dostane do velkochovů, bývají následky samozřejmě rozsáhlé. U malých izolovaných chovů však šíření tak snadné není, zvláště pokud dodrží preventivní opatření.

Chřipka není překvapením
Před současnou vlnou ptačí chřipky všechny evropské státy varovala již v srpnu minulého roku Organizace spojených národů, protože virus byl zjištěn u ptáků zimujících na jezeře ve státě Tuva Ruské federace, poblíž mongolských hranic. K mutaci, která se objevila v poslední vlně ptačí chřipky, mohlo dojít i v asijských velkochovech drůbeže. Obchod s drůbeží a jejím masem má na šíření nemoci podíl stejně tak jako migrující vodní ptáci.
Přesto je vhodné z čistě preventivních důvodů dodržovat základní hygienická opatření, jako je důkladné mytí rukou, konzumace masa a vajec pouze po řádné tepelné úpravě. Virus spolehlivě zlikviduje teplota vyšší než 70 °C, a to již během několika minut.

***

Ptačí chřipka Ptačí chřipka byla pod jménem ptačí mor poprvé identifikována v roce 1878 v Itálii. Po 1. světové válce se rozšířila velmi příbuzná španělská chřipka. Dnes je známo, že její virus je rozšířen po celém světě. Ve 30. letech minulého století se nemoc opět objevila v Evropě. Vir H5N1 se rozšířil roku 1959 ve Skotsku, H7N3 v Anglii roku 1963, H5N9 v Kanadě roku 1966 a tak dále. V osmdesátých letech minulého století propukla v USA první epidemie a bylo při ní zlikvidováno přes 17 milionů ptáků. V roce 1997 v Hongkongu v Číně došlo poprvé k přenosu viru z ptáka na člověka, kdy u osmnácti osob vyvolal těžké onemocnění dýchacích cest a 6 z nich zemřelo. Nejznámějším a nejsledovanějším typem ptačí chřipky na přelomu 2. a 3. tisíciletí je onemocnění způsobované virem H5N1, jak pro jeho rychlé šíření mezi ptáky, tak pro jeho omezenou schopnost infikovat člověka a vysokou úmrtnost, pokud k této infekci dojde. V České republice byl první případ zaznamenán 27. března 2006 u labutě nedaleko Hluboké nad Vltavou. (WIKIPEDIE)

Po měsíci usmrceno 37 tisíc ptáků
Uběhl měsíc od potvrzení prvního případu ptačí chřipky v ČR. V současné době má ČR 15 ohnisek v chovech, z toho 13 v drobnochovech a ve dvou případech v komerčních chovech. Nákaza byla dosud prokázána u 36 volně žijících ptáků v devíti krajích. Mezi nejvíce zastoupené uhynulé volně žijící ptáky, kteří jsou zasíláni na vyšetření, patří labutě, kachny a volavky. Utraceno v ohniscích a v některých odůvodněných případech i v ochranných pásmech bylo dosud asi 37 tisíc ptáků.

Jaké nejčastější dotazy dostává Státní veterinární správa?

1) K neetičnosti usmrcování drůbeže
Státní veterinární správa si velmi dobře uvědomuje dopad opatření v souvislosti s výskytem ohnisek aviární influenzy na občany, i to, že obzvláště nepříjemná jsou opatření zejména pro chovatele, kteří v rámci utracení přijdou o drůbež či ptáky, jejichž chovu často věnovali nemálo svého času a úsilí. Je však nezbytné při rozhodování zohlednit mimo jiné vlastnosti původce onemocnění, specifické místní podmínky i předchozí zkušenosti s výskytem tohoto konkrétního subtypu vysoce patogenní ptačí chřipky v ostatních zemích. Dosavadní poznatky o typu H5N8 potvrzují vysokou nakažlivost, schopnost rychlého šíření v ptačí populaci a možnost nepřímého přenosu. V podmínkách malochovů je možnost zajistit dostatečnou prevenci zavlečení viru nereálná. Na základě těchto skutečností a rovněž na základě počtu nově hlášených úhynů ptáků v oblasti je redukce vnímavé populace domácích ptáků jediným efektivním opatřením k prevenci vzniku dalších ohnisek nákazy a zároveň k minimalizaci počtu dalších podobných mimořádných situací.

2) K nemožnosti usmrcování volně žijících ptáků
Naopak, snaha o ovlivnění populace volně žijících ptáků je neefektivní a může dokonce vést k dalšímu šíření nákazy. Usmrcení lokální populace ptáků vede zpravidla k rychlému obsazení této lokality dalšími ptáky z okolních oblastí. Mimo to je také velmi obtížné specifikovat druhy volně žijících ptáků, které by mělo být indikováno usmrcovat. Hostitelem viru může být až několik desítek druhů ptáků. 3) Co dělat v případě nálezu úhynu volně žijících ptáků?
V případě nálezu hromadného úhynu volně žijících ptáků se mrtvých těl nedotýkejte. Zamezte přístupu dětí. Informujte příslušnou krajskou veterinární správu, která na základě vyhodnocení nákazové situace zajistí odběr vzorku k laboratornímu vyšetření.

4) Jaký je správný postup pro opatření v prostorách pro drůbež po provedení utracení?
Provedení úklidu a mechanické očisty. Odklizené zbytky trusu nebo krmiva je třeba shromáždit na jednom místě a zakrýt vhodným materiálem nebo umístit v uzavíratelné nádobě. Bezpečné ošetření zbytků trusu a krmiva zajistí specializovaná firma. Provedení provizorní dezinfekce: povrchové ošetření prostor roztokem dezinfekčního prostředku na bázi sloučenin chloru (Savo atp.). Omezení přístupu osob a zvířat do takto ošetřených prostor až do doby provedení závěrečné dezinfekce specializovanou firmou, která zajistí bezpečné ošetření prostor.

5) Kdy je možné opět v prostorách chovat novou drůbež?
Až po provedení závěrečné dezinfekce specializovanou firmou a po ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření krajskou veterinární správou. Doba trvání opatření bude přizpůsobena aktuální nákazové situaci a také minimálním požadavkům legislativy (v pásmu dozoru minimálně 30 dní po provedení předběžného vyčištění a dezinfekce infikovaného hospodářství).

6) Trvání celorepublikového nařízení pro zákaz výstav
Zákaz trhů s drůbeží a ostatním ptactvem, výstav, přehlídek, výkonnostních zkoušek a chovatelských soutěží vyplývající z mimořádných veterinární opatření vydaných pro celou ČR bude platit až do odvolání. Vzhledem k tomu, že jsou stále zjišťována nová ohniska v malochovech drůbeže, se zrušením zákazu v nejbližší době nelze počítat. Konkrétně v měsíci únoru k odvolání zákazu výstav nedojde. 8) Přenos současně se vyskytujícího viru ptačí chřipky na kočky a psy Současná vlna výskytu ptačí chřipky v Evropě i v ČR je způsobena virem subtypu H5N8. U něj dosud nebyl zaznamenán přenos na savce. (RED)