Farmáři kvůli prasatům zmenší pole, myslivci budou veterinářům posílat ocásky (Hospodářské noviny)

Přemnožená divoká prasata sužují českou krajinu, na polích a v lesích způsobují miliardové škody a čím dál častěji se objevují ve městech a vesnicích. Divočáků v Česku přibývá i přesto, že je myslivci v posledních letech loví v čím dál větších počtech. Zatímco v roce 2009 ulovili kolem 120 tisíc kusů, před dvěma lety už to bylo o pětašedesát tisíc víc. Zvířatům se daří hlavně v rozlehlých lánech řepky nebo kukuřice, kterých v Česku přibylo.
Úředníci Jurečkova ministerstva proto navrhují pro zemědělce i myslivce nové povinnosti, kterými by pomohli divokou zvěř omezit. "Pokud má dojít ke snížení početních stavů prasete divokého, mělo by se ulovit asi 200 tisíc kusů ročně," píší ve zprávě k navrhované novele mysliveckého zákona. Po vypořádání více než tří stovek připomínek ji dnes předá ministr zemědělství Marian Jurečka vládě. Pokud projde parlamentem, počítá se s tím, že začne platit od příštího roku.
Myslivci by podle ní měli dodržovat plány lovu, a aby dokázali, že odstřelili potřebný počet kusů, budou veterinářům společně se vzorkem masa zasílat například i ocásky divokých prasat. U jiných zvířat půjde zase třeba o čelisti. Pokud plán nesplní, bude myslivcům hrozit až dvousettisícová pokuta. "To může být pro mnohá sdružení likvidační," obává se jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná.
Usnadnit lov mohou i zemědělci. Pokud mají velká pole s kukuřicí nebo s řepkou, ve kterých se může zvěř skrývat, měli by je zmenšit. Když ale větší než třicetihektarová pole nezmenší nebo je nerozdělí aspoň dvanáct metrů širokým pásem porostlým například jetelem nebo tuřínem, kde se zvěř lovcům neschová, nebudou mít nárok na náhradu škody způsobené zvěří. "Chceme zlepšit a více provázat spolupráci mezi zemědělci a myslivci. Stavy zvěře se mohou změnit jen tehdy, pokud se obě strany domluví a jejich činnost se bude doplňovat," říká ministr Jurečka.
Někteří zemědělci ale kritizují, že právě spolupráci novela příliš neřeší. "Opomíjí majetkové vztahy mezi vlastníky pozemků, zemědělskými a lesními hospodáři a myslivci. Vztahy jsou nevyrovnané, což je základní problém české myslivosti," upozorňuje zemědělec a člen předsednictva Strany zelených Daniel Pitek. Vadí mu, že zemědělci nemohou odstřelit zvěř škodící na jejich polích bez souhlasu mysliveckého sdružení, které má právo na těchto pozemcích lovit. A to ani v případě, že zemědělec má myslivecký průkaz.
Myslivecká novela rozzlobila i část veřejnosti. Původně se počítalo s tím, že myslivci dostanou možnost zakázat lidem vstup do přírody v době honu nebo třeba hnízdění, k tomu jim mělo stačit vyvěsit zákaz na úřední desce příslušné obce. Proti tomu se pod petici podepsalo víc než 45 tisíc lidí.
Nakonec má platit totéž co dodnes, kdy zákaz vstupu vyhlašuje státní správa na žádost myslivců. Zvýší se však postih za jeho porušení - pokud člověka v zakázaném území zadrží myslivecká stráž, hrozí mu až třicetitisícová pokuta, což je třikrát víc než nyní.
Ministerstvo ale upozorňuje, že obavy z uzavřených lesů jsou zbytečné. Za poslední tři roky úředníci vyhlásili jen desítky podobných zákazů. "Například v roce 2015 bylo v Česku přesně 18 takových opatření, týká se to tedy zanedbatelného území. Omezení či zákazy vstupu byly ve valné většině vydány pro obory, kvůli kladení mláďat a také kvůli bezpečnosti lidí během lovů," říká mluvčí ministerstva Markéta Ježková. "Předpokládáme, že i v budoucnu se zákazy budou vyhlašovat jen minimálně," ubezpečuje mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Lukáš Linhart.