Dle hlasu rozliší přes sto ptáků (5plus2)

* Ornitologickou akci Vítání ptačího zpěvu pořádáte již poněkolikáté, s jakým zájmem veřejnosti jste se v předchozích letech setkali?

V Mělníku je to dlouhodobě zavedená akce. Pořádat ji zde začal můj předchůdce Petr Lumpe, který bude na mělnickém Vítání také přítomen, již v 90. letech. Mělník tak patří mezi česká města s nejdelší tradicí pořádání těchto jarních ornitologických vycházek. Obvyklá účast v Mělníku i v Neratovicích se pohybuje mezi 20 až 50 zájemci.

* Součástí akce je i určování ptáků podle zpěvu... Troufnete si odhadnout, kolik druhů ptáků se na Mělnicku nachází?

Mělnicko se vyznačuje poměrně rozmanitou přírodou, proto zde bylo zaznamenáno hnízdění více než 150 druhů ptáků a dalších několik desítek nehnízdících druhů lze v našem okrese pozorovat v době jarní a podzimní migrace. Celkově je reálné zastihnout na Mělnicku ročně okolo 200 ptačích druhů.

* A kolik jste jich schopní jen podle zpěvu určit?

To záleží na zkušenosti ornitologa a jeho hudebním sluchu. Já jsem podle hlasu schopen rozlišit něco přes 100 druhů ptáků. Klasický zpěv je typický pouze pro samce zpěvných ptáků, kteří zpívají zejména v době rozmnožování. Naštěstí lze mnoho druhů ptáků určit po celý rok i podle různých kontaktních a varovných hlasů, které bývají také druhově charakteristické.

* Při Vítání ptačího zpěvu dojde i k odchytu ptactva? Co můžete chytnout?

V přírodě není nikdy nic stoprocentně jisté, ale pokud nám bude aspoň trochu přát počasí, velmi pravděpodobně budou mít účastníci příležitost zblízka si prohlédnout a vyfotit například pěnici černohlavou, pěvušku modrou, brhlíka lesního a sýkoru koňadru.

* A jaké druhy ptáků volně žijící na Mělnicku jsou nejvzácnější? Je možné, že se vám některého z nich podaří při akci odchytit?

Velmi vzácné jsou některé druhy velkých dravých ptáků. Pravděpodobně pouze v jednom páru hnízdí na Mělnicku například orel mořský. Mezi velmi ohrožené a v současnosti vymírající ptačí druhy patří ptáci vázaní na pestrou zemědělskou krajinu. Téměř na pokraji vyhynutí je na Mělnicku například koroptev polní, dříve velmi běžný lovný druh, anebo letošní Pták roku - sova sýček obecný. Oba druhy doplatily na intenzifikaci zemědělství. Nejvzácnější druhy na Vítání téměř jistě neodchytíme, ale i tak budou mít účastníci při troše štěstí možnost seznámit se s neobvyklými druhy. Na akci pravidelně chytáme například krutihlava obecného, strakapouda velkého nebo stehlíka.

* Nakolik se na Mělnicku vyskytuje ledňáček? Může být i tento pták při akci odchycen?

Ledňáček říční hnízdí na Mělnicku pravidelně, ale nehojně v norách, které si vyhrabává v kolmých březích a stromových vývratech poblíž tekoucí vody. Jeho počty limituje zejména nedostatek vhodných hnízdišť. Přesto se s ním lze v okolí Labe a Vltavy na Mělnicku stále poměrně běžně setkat. Při Vítání byl již odchycen v Mělníku i v Neratovicích.

* Procházka v Neratovicích vede kolem dočišťovacích nádrží Spolany. To nezní zrovna moc lákavě. Skutečně se i v takových místech živočichům a ptactvu daří?

Dočišťovací nádrže Spolany představují v současnosti vzácné vodní stanoviště, kde se nevyskytují ryby. Z tohoto důvodu zde voda není příliš kalná a přežívá zde drobný plankton, který je důležitou složkou potravy ohrožených vodních ptáků vázaných na vodní plochy s nízkou rybí obsádkou. Při troše štěstí zde budou moci účastníci vycházky pozorovat například ohroženou čírku obecnou, potápku malou nebo vzácného pěvce moudivláčka lužního.

* Věnujete se osobně ornitologii? Patří k vašim koníčkům?

Ano, ornitologie patří mezi mé největší koníčky již od dětství. Členem České společnosti ornitologické jsem se stal hned, jak jsem dosáhl 15 let.

* Nakolik zajímavé je pro zoologa Mělnicko? Které lokality jsou tu podle vás nejcennější?

Mělnicko je pro zoologa velmi zajímavé, protože se zde nachází mnoho rozmanitých stanovišť od lužní krajiny v okolí Labe a Vltavy přes teplé lesostepní stráně až po inverzní pískovcové skalní kaňony v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Z hlediska druhové rozmanitosti jsou nejcennější mokřady v okolí Liběchovky a Pšovky, které jsou od roku 1997 mezinárodně chráněny Ramsarskou úmluvou. Stejně cenné jsou i fragmenty nížinných lužních lesů chráněné v přírodní rezervaci Úpor-Černínovsko.

* Na co se v oblasti zoologie specializujete? Co je vám nejbližší?

Nejvíc se zajímám o ubývající druhy ptáků zemědělské krajiny. Zajímá mě zejména sledování jejich hnízdní biologie a hnízdní úspěšnosti. Snažím se tak přispět k porozumění významu různých faktorů, které přispívají k poklesu populací ohrožených druhů vázaných na člověkem obhospodařovanou krajinu.

* Jak na tom ptactvo u nás je? Pozorujete u něj nějaké výrazné změny v posledních letech?

Ptáků u nás stále ubývá, nejhůře jsou na tom právě zmínění ptáci zemědělské krajiny, ale i někteří specialisté na lesní prostředí, mezi které patří například tetřev hlušec. Početnost polních ptáků negativně ovlivňují současné způsoby hospodaření se zemědělskou půdou. Za pokles lesních druhů může změna skladby lesů a opět intenzifikace hospodaření. Nejméně ohrožené jsou druhy vázané na rozptýlenou parkovou a zahradní zeleň. Například sýkor nebo kosů je přibližně stále stejně jako před sto lety. Díky zákonné ochraně se ale daří i návrat některých vymizelých druhů, zejména dravých ptáků. Na Mělnicko se nedávno po více než sto letech vrátil třeba již zmíněný orel mořský nebo sokol stěhovavý.

* Co ptactvu obvykle nejvíce škodí?

To je různé, některé druhy nejvíce negativně ovlivňuje zvýšená predace, jiné zase nedostatek vhodné potravy nebo vhodných hnízdních možností. Praktická ochrana ptactva by měla spočívat na prvním místě v aktivní tvorbě různorodého prostředí s dostatkem bezpečných úkrytů pro hnízdění, stejně tak je ale důležité myslet i na potravní zdroje. Přímá likvidace predátorů se většinou míjí účinkem. To je způsobeno současným stavem životního prostředí, které zkrátka neuživí více jedinců ubývajících ptačích druhů.