Střílet vlky? Myslivci se bojí o pověst (Lidové noviny)

Za posledních pět let se počet vlků v Česku zvýšil.
Z pohledu myslivců a chovatelů dobytka je situace natolik dramatická, že by měl zasáhnout stát.
Znepokojují je škody způsobené těmito predátory, množí se útoky na hospodářská zvířata.

PRAHA Vzrůstající napětí kolem návratu vlků do přírody prosáklo až do Poslanecké sněmovny. Na půdě dolní komory parlamentu tak proběhne mimořádná konference, z níž mají vzejít legislativní návrhy upravující postavení vlků.
„Chápeme rozčarování chovatelů a myslivců, ale zároveň se nehodláme pustit do bezhlavého honu na vlky,“ sdělil serveru Lidovky. cz poslanec Pirátů František Elfmark z výboru pro životní prostředí, kde se bude seminář zítra konat. „Ochránci argumentují tím, že vlci do naší přírody historicky patří. Chovatelům a myslivcům ovšem škodí, ti nejsou na jejich návrat připraveni,“ dodal poslanec, který panel svolal.
S žádnou dramatickou expanzí vlčí populace se ovšem Česko momentálně nepotýká. Aktuálně se na území republiky pohybuje zhruba deset vlčích smeček a pět párů bez mláďat. Počet kusů odhadují odborníci na desítky. Nicméně oproti minulým rokům čísla stoupají. Ještě před pěti lety se vlk vyskytoval sporadicky v Beskydech, dnes je takových teritorií kolem deseti. Z pohledu myslivců a chovatelů je to citelná změna.
„Do konce roku 2017 byly proplaceny škody způsobené vlky ve výši 1,4 milionu korun, což znamená alarmující 300procentní nárůst za každé z posledních tří let. V řešení jsou škody za dalších 27 milionů,“ uvedla za největší spolek sdružující nimrody, Českomoravskou mysliveckou jednotu, Martina Novotná. „Doporučujeme v plánu péče uvést, jaký počet vlků je v krajině ČR únosný, a zahrnout do něj podrobný a konkrétní krizový plán,“ dodala.

Opuštěný venkov a přemnožená vysoká zvěř

Smečky se s různou intenzitou usazují hlavně v příhraničních oblastech. Zázemím jim jsou třeba Šumava, Krušné hory či Broumovsko. Teritoria často zasahují do sousedních států. Vlčí rádius je různý. Někdy se pohybují na ploše několika kilometrů čtverečních, jindy jsou to stovky kilometrů. Co stojí za zotavováním vlčí populace v Evropě, nelze s jistotou říci. Vědci pouze opatrně mluví o možných příčinách.
„Jedním z faktorů je opouštění venkova. Lidé se stěhují do města, to je jeden faktor, na venkově je tak více prostoru,“ přiblížil serveru Lidovky.cz expert na vlky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavel Hulva. „Další fenomén je takzvaná nová divočina, což jsou místa, která nejsou na rozdíl od jiných zemědělsky a lesnicky obhospodařována, zarůstají a je tak možné, že tam mají šelmy více prostoru,“ přidal další faktor.
V souvislosti s početnější populací vlků se paradoxně mluví i o možné odpovědnosti myslivců za danou situaci. Šelmám totiž vyhovuje nadprůměrný stav spárkaté zvěře, hlavně jelenovitých. Je tak otázkou, zda vlky v důsledku neživí nedůsledná regulace zvěře. Každopádně od lovců a chovatelů zní, že by stát neměl pouze přihlížet.
Ten už začal chystat takzvaný plán péče. Resort životního prostředí ho chce představit v první půli roku. „Chceme zlepšit systém kompenzací pro farmáře, chceme také zamezit případům, kdy by se vlci přizpůsobovali životu v blízkosti lidských sídel,“ říká mluvčí vlády Vanesa Šandová.
Myslivci si od státu slibují především to, aby nemuseli sáhnout po nejtvrdším řešení. „Nejsme nakloněni odstřelu vlků zejména proto, že nám to nebude dělat dobré jméno u části veřejnosti. Ale vlk je zvěř, a proto se o něj budou muset starat vždy myslivci, jak to ukládá zákon. Z těchto důvodů požadujeme připravit včasné řešení, aby nám budoucí problém nepřerostl přes hlavu,“ uvedl pro Lidovky.cz šéf Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Fischer.

Co chtějí myslivci

Nimrodi poslali ministerstvu životního prostředí několik požadavků, jež chtějí zapracovat do vznikajícího plánu péče. Zde jsou některé z nich:

* kontrolovat chovy vlků u nás, odhalit „černé“ chovy, označit všechny chované jedince čipy, evidovat jejich DNA

* stanovit zóny vhodné pro vlky tak, aby nedocházelo ke konfliktům s chovateli domácích zvířat a se silně industriálním prostředím

* stanovit únosné stavy vlka na našem území

* zahrnout do programu péče „krizové“ řešení pro nenormálně se chovající jedince a zároveň postup při překročení únosných stavů vlka

Jan Horák