Vlk je hrozbou nejen pro hospodářská zvířata (Zemědělec)

O introdukci vlků hovoří samotní zastánci vlků. Vždy, když dojde k viditelně nestandardnímu chování vlka, přičítají to jeho umělému odchovu. Jako příklad mohu uvést komentáře ochránců vlků k případu napadení dvou dětí a ženy v Polsku v červnu letošního roku u vesnice Przyslup. Další případ, kdy je dokázané umělé vypuštění, je případ vlčice, která 3. srpna 2018 u Vrchlabí napadla stádo ovcí a následně 6. srpna zabila psa a vnikla do hotelu na Přední Labské. Výsledky krevních testů u vlčice ukázaly přítomnost protilátek na vzteklinu. Následné testy podezření na vzteklinu nepotvrdily. Jediné logické vysvětlení je, že byla očkovaná. A další příklad záměrného vypuštění celé smečky vlků je ze sousedního Bavorska. Nikdy jsem netvrdil, zeje to oficiální postup. To by bylo skandální. Státní orgány neprovádí dostatečnou kontrolní činnost, která vyplývá ze současné právní úpravy. Ta zakazuje neevidovaný chov vlků.

Problém kříženců se psy
Problém kříženců se psy se řeší nejen ve Francii. Jak jsem uvedl v prvním článku, prokázané je 7,5 % prokřížení na úrovni Fl a F2. Podle informační zprávy dochází k různým výsledkům podle laboratoře, kde se rozbory provádějí. Upozorňuje na obtížnost této problematiky, protože DNA psa a vlka se ve více než 99,5 % shoduje. Zásadní je, že přítomnost psí DNA má vliv na chování vlků a na jejich plachost. Stavbu DNA je možno zkoumat na několika úrovních. V případě mitochondriální DNA dochází zejména u živočichů k tzv. maternální dědičnosti. Je známo, že drtivá většina mitochondriální genetické informace je děděna pouze po matce. Tento rozbor některé laboratoře neprovádějí. Studie britské University of Lincoln uvádí, že přibližně 60 % populací vlků v Evropě se z genetického hlediska nedá považovat za čisté. Jejich genofond nese stopy křížení s domestikovanými psy.

Způsobené škody a účinnost opatření
Škody ve Francii se soustředújí na relativně malou oblast na jihovýchodě země. Proto je to pro tamní zemědělce likvidační. Aktuální údaje ke konci října letošního roku uvádí, že jenom počet mrtvých ovcí je 10 803 kusů, což je o 2124 více než v roce 2016 a o 344 více než v roce 2017. Přes všechna přijatá opatření vše nasvědčuje tomu, že letošní rok bude zase rekordní ve výši škod. To jsou jenom mrtvé ovce. Počet zraněných a ztracených zvířat může být násobný.
Tvrzení, že navrhovaná opatření jsou účinná, je zavádějící. Dokládá neznalost dané problematiky nebo záměrně manipuluje nezkušeným chovatelem a veřejným míněním. Fakta jsou jasná. Slovinská studie o útocích vlků na farmy uvádí, že 78 % útoků proběhlo v noci, 22 % ve dne (zejména u těch farem, kde ovce zaháněli na noc), 53 % farem, na které vlci i opakovaně útočili, mělo pastevecké psy, 89 % farem mělo elektrické ohradníky. Podobné jsou zkušenosti z Francie. V oblasti Alp bylo 85 % útoků na stáda s doporučeným ochranným opatřením, 52 % útoků proběhlo během dne, někdy za přítomnosti pastýře a psa. Statistiky ze Saska uvádějí, že velká část útoků byla na pastviny chráněné elektrikou. U nás nedávno vlci zaútočili na farmu v Libné, která měla vybudované doporučené opatření proti útokům vlků. Opatření a pastevecký pes může odradit samotného vlka od útoku. Ale rozhodně ne před útokem smečky, která stádo v panice rozežene a psa odláká.
Podmínky pro odstranění problematických jedinců jsou u nás velmi složité. Podle mých informací za poslední roky k žádnému takovému rozhodnutí nedošlo. Musí se identifikovat problémový jedinec, který opakovaně vykazuje nestandardní chování, které v důsledku ohrožuje život a zdraví lidí nebo působí značné hospodářské škody, a jiná opatření (odchyt) se ukázala jako neúčinná. 

Situace v Německu
V článku jsem vycházel z informací spolku na ochranu pastevectví v Německu. Podle oficiálních údajů počet útoků na hospodářská a domácí zvířata od roku 2013 stoupá v Německu o 30 až 35 % ročně. Avšak škody na hospodářských a domácích zvířatech od roku 2013 stoupají dokonce o 50-90% ročně. Oficiální data uvádějí, že v Sasku, Dolním Sasku a Braniborsku bylo při 285 útocích zabito 1079 zvířat. K tomu ještě musíme připočítat zvířata ztracená a zraněná. Problém v různých číslech, které se uvádějí, je v tom, že Německo pokládá za prokázaný útok vlků pouze ten, kdy se potvrdí pomocí vyšetření DNA a zvíře je nalezeno mrtvé. V případě, že se mrtvé ^víře dostane do kontaktu se psem, je přítomnost vlka zpochybňována.

Ukončení pastevectví?
O vlivu na pastevectví mluví jasně stanovisko COPA-COGECA: "Pastva zvířat a pastorální zemědělství hrají zásadní roli v zachování biologické rozmanitosti a ochraně druhů. Zemědělství, pastviny, které se vyvíjely po staletí, jsou ekologickým a kulturním jměním a musí být zachovány. V mnoha regionech Evropy vede tlak velkých šelem k ukončení pastevní a chovatelské činnosti a opuštěné pastviny jsou zalesňovány". Dále se uvádí: "Jediným možným řešením je aktivní řízení populace regulovaným odstřelem. Opatření jako např. ploty jsou nepraktické a náklady dosahují astronomických čísel, zároveň jsou nevhodné do volné krajiny. Šelmy seje naučí překonávat, dokonce ztrácejí plachost před člověkem a vyskytují se v blízkosti lidských obydlí. Pastevečtí psi jsou použitelní jen v horských odlehlých oblastech, jinak mohou způsobit sociální konflikty, případně zranění lidí". Zástupci jednání v Evropském parlamentu, protože ideologický postoj ochránců vlků nepřipouštěl konstruktivní jednaní. "Je nezbytné dohodnout se na definici 'příznivého' stavu pro tyto druhy predátorů v EU, zejména pro vlky. Proběhla četná jednání platformy EU nazvané Lidé a velké šelmy, kde byla jasně vyjádřena stanoviska, zájmy, ale i obavy místních venkovských lidí, včetně soukromých zemědělců a chovatelů. Dialog s ochranáři však neprobíhal konstruktivně, převažovaly pouze jejich zájmy, proto COPA-COGECA pozastavila účast na této platformě", uvádí se dále. Takže negativní vliv přítomnosti vlka na ukončení pastevectví není jen můj nepodložený pocit, ale stanovisko největší zemědělské organizace v Evropě.

Útoky na zvířata a lidi
Informace předkládané veřejnosti a jejich špatná interpretace vzbuzuje dojem, že vlci útočí naprosto minimálně. To, kolik procent potravy tvoří hospodářská zvířata, naprosto nebere v úvahu reálné škody a utrpení zvířat. Naprostou většinu zabitých hospodářských zvířat vlk nezkonzumuje, pouze je smrtelně zraní, případně potrhá. Poznámka k útoku na lidi je také zavádějící. Současné oběti vlků v jiných státech jsou jiní lidé než my? V Evropě je přerušena kontinuita útoků na lidi díky tomu, že se vlci v zalidněné oblasti takřka vyhubili. Porovnávat v západní a střední Evropě období bez vlků se současností je zkreslující. Vlci nepřestali útočit na lidi, ale lidi vytvořili podmínky, aby k útokům nedocházelo. To se v posledních 15 až 20 letech mění. Každý rok se rodí nová generace vlků, která nebere člověka jako hrozbu a přestává se ho bát.
A současně se lidem zakazuje bránit se.
Autor: Ing. Tomáš Havrland, Vernéřovice