Farmáři: Když přijdou vlci, pastviny skončí (Ústecký deník)

Šelmy za tři roky zahubily 250 ovcí. Kvůli vlkům je zbytečně týráme, naříkají chovatelé.

Spor o vlky se vyostřuje. Ochránci zvířat nemohou najít společnou řeč s chovateli ovcí, jež jim šelma hubí. Situací se zabývají poslanci, řešení by měla najít ministerstva životního prostředí a zemědělství.
Vlk do Česka proniká již několik let ze Slovenska, Polska a Německa. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) odhaduje, že několik vlčích smeček žije na Kokořínsku a Šumavě i v Broumovsku, Beskydech a Šluknovském výběžku.
Počet zvířat ochranáři neznají, počítají však s jejich nárůstem a dalším šířením.
Tomu chtějí chovatelé zabránit. Na Broumovsku od roku 2015 spočítali asi 250 ovcí zahubených vlky.
"Začátkem pastevní sezony začínají chovatelé hlásit další útoky," řekl Deníku starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant, jenž zde ovce rovněž chová.

VLK REGULUJE ŠKŮDCE
Ochránci si vlky chválí. "Jsou výborní lovci, a mohou tak regulovat přemnožená divoká prasata, jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem ničí v lesích mladé stromky nebo škodí na polích," řekla Deníku mluvčí AOPK Karolina Šůlová.
Podle výzkumů z blízkého Saska, kde vlků žije asi 150, představují hospodářská zvířata jen 1,1 procenta jejich potravy.

POŘIĎTE SI PEJSKA
"Škody mohou způsobit především na nedostatečně zabezpečených hospodářských zvířatech," míní Šůlová.
Farmáři by si podle ní měli sehnat elektrické ohradníky, zpevnit ohrady, pořídit fotopasti či vycvičené pastevecké psy.
"To může říci někdo, kdo nemá žádné zkušenosti s pastevectvím a pasteveckým psem," namítá Havrlant.
Vhodnou ochranou je podle něj dvoumetrový plot zakopaný do země. Na noc přitom musí zvířata zahánět do přístřešků. "To ale v létě hraničí s týráním. Ovce a krávy se schovávají přes den před sluncem a pasou se v noci. My je místo toho zavřeme do stáje," posteskl si.
Farmáři z Broumovska chtěli, aby soud po státu požadoval možnost regulovat zákonem počet volně žijících vlků. Obvodní soud pro Prahu 10 v březnu žalobu zamítl s tím, že nemůže úkolovat stát, aby změnil zákony. Havrlant čeká, že o osudu žaloby rozhodne až Ústavní soud.
Česko se jako členský stát Evropské unie zavázalo plnit směrnice týkající se chráněných druhů zvířat.
"V české legislativě máme tento druh vedený jako kriticky ohrožený a troufnu si tvrdit, že ještě mnoho let tomu tak bude," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana minulý týden na jednání zemědělského výboru sněmovny. Chovatelé mohou z dotací na ochranu před vlky podle poslance Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat jen nanejvýš 85 procent celkové investice, nejméně 15 procent musí doplatit sami. "Je to spravedlivé? Já myslím, že není," konstatoval Jurečka. Havrlant tvrdí, že on sám ví zatím jen o necelé desítce chovatelů, kteří nabídku využili. "Není to tím, že se brání využívat dotační tituly na ochranu svých stád. Ale při bližším pohledu zjistí, že většina nabízených řešení není dostatečně účinná," konstatoval. Stát tak podle Havrlanta obvykle vyplácí náhradu za usmrcená zvířata jen do výše ceny jejich masa, na samotných chovatelích je tak řada dalších souvisejících nákladů.

PROSTĚ TO VYŘEŠTE!
Na straně farmářů je poslankyně Margita Balaštíková (ANO). "Oni od vás nechtějí finance, nechtějí ty náhrady. Zkrátka chtějí, abyste tyhle věci řešili a nedocházelo k nim," pronesla směrem k ministerským úředníkům.
Zkušenosti podle Havrlanta ukazují, že tam, kde jsou vlci, končí pastevní způsob chovu zvířat a údržby krajiny. "Je to problém vysoce odborný, který by neměl sklouznout někam do emocí," míní náměstek Mana. "Budeme usilovat o to, abychom udělali dlouhodobý plán, jakým způsobem na výskyt vlka v české přírodě reagovat," dodal.