Spousta krve a postřelená myslivcova žena. Začal masakr 95 % divočáků v Polsku (ČRo-wave.cz)

V Polsku začal o víkendu masový odstřel divokých prasat, polská vláda chce podle zveřejněných plánů vyhubit téměř 95 procent celkové populace divočáků. Děje se tak s cílem zastavit šíření viru afrického prasečího moru, který decimuje nejen divočáky, ale přenáší se i na chovy prasat domácích.

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski odstřel považuje za nezbytný: „Pokud nezlikvidujeme populaci divočáků v oblastech s výskytem afrického moru prasat, té nemoci se nezbavíme,“ řekl deníku Fakt. Ochránci přírody ale plán polské vlády označují za nelidský a tvrdí, že poškodí polskou přírodu a šíření viru nezastaví, spíše naopak.
V různých polských městech se v posledních dnech odehrály zvláštní demonstrace. Mezi stovkami protestujících byli lidé převlečení za divoká prasata, případně držící jejich obrázky. Několik tisíc Poláků si také změnilo na Facebooku profilovky za fotku divočáka a online petice vyzývající vládu k zastavení odstřelu už má více než tři sta tisíc signatářů. Kromě toho stovky polských vědců napsaly vládě dopis, ve kterém se proti masovému odstřelu divočáků vymezují. Jedním z nich je i biolog Mikołaj Golachowski. Podle něj je plán na odstřel naprostá šílenost.
„Masový odlov naopak pomáhá šíření této choroby, je kolem toho totiž hodně krve,“ popisuje Golachowski. „To jsme viděli o uplynulém víkendu. Divoká prasata byla zanechávána mrtvá v lese, respektive jejich vnitřnosti. A opravdu bylo všude hodně krve. A mohli jsme vidět psy, jak si v tom hrají a lidé tím chodí nebo projíždí auty. A tak potom mají infekční materiál na autech, botách a roznáší ho psi. Pokud potom lidé přijdou do prasečí farmy, tak tam nákazu roznesou.“
Proti plánu na masové vybíjení divočáků se ale staví i někteří polští lovci. Člen polské lovecké asociace Marek Porczak označil ve svém otevřeném dopise dalším lovcům plán střílet i březí samice a samice s mláďaty jako šílený a příčící se lovecké etice. Pod tlakem začala polská vláda manévrovat a polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk teď tvrdí, že odstřel březích bachyň nikdy nebyl v plánu a provádět se nebude.
Biolog Mikołaj Golachowski tomu ale nevěří. „Co se týká březích samic, tak během odlovu je těžké poznat, které bachyně jsou březí a které ne. Nevěřím příliš našim myslivcům,“ varuje Golachowski a popisuje tragikomickou situaci během zahájení odstřelu: „Jen během uplynulého víkendu se staly dvě nehody, například jeden z myslivců postřelil svou vlastní ženu, protože si ji spletl s divočákem. Tak jak sakra asi poznají, že je bachyně březí? Nevěřím tomu. Ale i kdyby to poznali a nelovili je, stejně se jim podaří zničit sociální strukturu populace divočáka a vyděsit zvířata, která budou prchat do velkých vzdáleností a budou šířit virus moru dál a dál. Skoro tisícovka polských vědců podepsala otevřený dopis vládě a ti všichni říkají to samé!”
Slova biologa potvrzuje i Rafał Kowalczyk, ředitel polského Institutu pro výzkum savců, který se nachází v městečku Bělověž na východě země. Ten tvrdí, že odstřel je nutný pouze v pásech kolem ohniska nákazy, nikoliv plošně, a navíc je potřeba přijmout další, i když drahá a pracná opatření. „Je zapotřebí nejen odstřel, ale také úspěšné a efektivní vyhledávání uhynulých zvířat, která jsou zdrojem nákazy. A posílená biologická bezpečnost. Bez těchto elementů je boj proti africkému moru prasat neúspěšný. Polské kontrolní instituce zjistily, že v 74 procentech farem nejsou žádné prvky biologického zabezpečení anebo jsou nefunkční. Vláda chce ukazovat, že něco dělá, a divoká prasata jsou jednoduchý terč. Protože pak mohou říci: podívejte, odstřelili jsme 200 tisíc prasat. Takže jsme aktivní. Daleko obtížnější je zavést biologickou bezpečnost: vyžaduje to vzdělání farmářů, financování a také disciplínu mezi farmáři.“
Divočáci budou v polské přírodě chybět, jsou totiž pevnou součástí různých ekosystémů, které se takto mohou vychýlit z rovnováhy. „Divočáci jsou velmi důležitým článkem potravního řetězce, jsou součástí ekosystému: protože během hledání potravy rozrývají půdu, takže ji kypří a pomáhají klíčení. Ale například také snižují populace hlodavců a tím i klíšťat, protože hlodavci představují rezervoár klíšťat. Takže náhlé zmizení divočáků vyvolá celou kaskádu následků. Také představují jeden z hlavních zdrojů potravy pro vlky, kteří si budou muset najít nějakou jinou potravu, což zahrnuje i zvířata z farem,“ vysvětluje Golachowski.
Polská vláda chce odstřelit až 210 000 divočáků, jde ale o většinu populace těchto zvířat v Polsku, loni jich na celém jeho území žilo jen okolo 229 000. Mikołaj Golachowski je přesvědčen, že šíření viru afrického prasečího moru se takto zabránit nedá a spíše je zapotřebí se soustředit na polské farmáře.

Dalibor Zíta