Ptačí samci mohou mít jen jednu vlastnost! (21. století)

BUĎ PĚVEC, NEBO KRASAVEC!

Příroda spravedlivě nadělila každému od něčeho trochu. U některých druhů ptáků došlo ke kompromisu. Buď jsou to výborní pěvci, jejichž hlas je libozvučný, zato krásy mnoho nepobrali, nebo je tomu naopak.

Ornitologové provedli analýzu u více než 500 druhů ptáků, při které pozorovali poměr pěveckého nadání a vzhledu. Tým z Oxfordské univerzity, v jehož čele stál Christopher Cooney, zkoumal zaznamenané písně 518 druhů a u jednotlivých pěvců hodnotil jejich barevné opeření. Vědci se zaměřili na to, jak se lišilo peří samiček, jak peří samců a jak jsou celkově ptáci z hlediska evoluce vybaveni pro účely reprodukce. Zjistilo se, že druh, který se může chlubit pestrým peřím, má své písně monotónní a ne tolik zajímavé. Např. nádherný páv by se mohl účastnit soutěže krásy, ale jakmile začne zpívat, vydává takřka nesnesitelný zvuk. U druhů, kde se mezi sebou samci a samičky příliš neodlišují, je u samců škála tónů širší. Proč je upřednostňován jeden rys před druhým, se vědcům zjistit nepodařilo. Domnívají se, že každý druh je schopen vývoje pouze jednoho rysu. Jakmile je rys funkční, je zbytečné rozvíjet další.