K myslivecké statistice... (agris.cz)

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) zpracovává mysliveckou evidenci ze všech honiteb v České republice pro Ministerstvo zemědělství České republiky (MZe) a výstupy z této evidence za celou republiku a jednotlivé kraje poskytuje Českému statistickému úřadu (ČSÚ) k publikování v rámci statistického zjišťování údajů.

Data myslivecké evidence máme k dispozici od roku 1966 a díky spolupráci s ČSÚ za hlavní druhy zvěře již od roku 1950. Údaje se od jednotlivých uživatelů honiteb shromažďují na obcích s rozšířenou působností (ORP), kde jsou digitalizovány a přeposílány na orgán státní správy myslivosti krajů, odkud po kontrole putují na ÚHÚL a MZe.

Před zveřejněním údajů provádíme kontrolu dat a ve spoluprácí s orgány státní správy myslivosti i jejich případnou opravu. Kromě numerických dat spravujeme také grafické údaje o průběhu hranic honiteb, které získáváme díky dobré spolupráci s pracovníky státní správy myslivosti na ORP. Výstupy myslivecké evidence včetně zobrazení jednotlivých honiteb v mapě publikujeme na našich webových stánkách www.uhul.cz v záložce Mapy a data a v aplikaci Portál myslivosti nebo Honitby ČR.

Pokud se podíváme na výsledky myslivecké evidence publikované ČSÚ za loňský myslivecký rok 2017 v porovnání s hodnotami v evidenci za myslivecký rok 2016, pak můžeme říci, že se nijak zvlášť nezměnila celková honební plocha (v roce 2017: 6 890 552 ha, v roce 2016: 6 887 969 ha), na které je vykonáváno právo myslivosti. Stejně tak počet honiteb (2017: 5793 honiteb, 2016: 5815 honiteb) je obdobný, obor (2017 i 2016: 205 obor) či bažantnic (2017 i 2016: 291 bažantnic) je dokonce stejný. Přičemž podle přijatých výkazů zaniklo, nebo bylo sloučeno 41 honiteb (z toho 2 obory) a 11 jich bylo nově uznáno.

Počet registrovaných držitelů loveckých lístků v honitbách (90 940) je opět nižší než předešlý rok (91 604). V normovaných stavech zvěře nebyla zaznamenána žádná podstatná změna. Bylo by vhodné, aby některé honitby byly zařazeny do vyšších jakostních tříd, jelikož za posledních dvacet let došlo podle údajů z Národní inventarizace lesů ke změně zastoupení dřevin v našich lesích ve prospěch listnáčů. Listnáče, jak je známo, totiž výrazně zvyšují úživnost prostředí pro zvěř. Z dat za jednotlivé honitby také víme, že v honitbách, kde se loví kupříkladu stovky kusů siky, a tato zvěř zde přesto není normována. Celkové stavy spárkaté zvěře (souhrnné počty spárkaté zvěře) se jednoznačně pohybují nad mezí stanovenou vyhláškou a znamenají výraznou zátěž ekosystémů.

Ve výsledcích mysliveckého hospodaření se pak můžeme dočíst, že u všech hlavních druhů spárkaté zvěře kromě muflona došlo oproti roku 2016 k nárůstu odstřelu.

Růst lovu daňka a siky má exponenciální charakter a odstřel zvěře jelení jednoznačně přesáhl maximum z počátku devadesátých let.

V České republice máme druhou největší populaci jelena siky v Evropě hned po Skotsku. Podle našich zjištění z dat myslivecké evidence se v ČR sika vyskytuje zhruba na 30 % areálu rozšíření jelena evropského. Na překrývajících se areálech výskytu těchto druhů dochází k jejich křížení. Tento stav je zcela nežádoucí i z pohledu stávající legislativy, která garantuje ochranu genofondu geograficky původních druhů zvěře.

Největší rozdíl u odstřelu nastal u černé zvěře, kde bylo v roce 2017 uloveno o 43 % kusů více než předcházející rok. U hlavních druhů drobné zvěře byl naopak zaznamenán pokles v jejich odlovu, a to nejvíce u zajíců, o 18 %. Jak je vidět na připojeném grafu, pohybuje se odstřel srnčí zvěře v ČR již čtyřicet let kolem 100 000 kusů ročně.

Odstřel černé zvěře roste od osmdesátých let minulého století exponenciálně s maximem v roce 2017, kdy dosáhl odlov více jak tisícinásobku oproti roku 1950, kdy se v ČR ulovilo 198 kusů černé zvěře, a to ještě převážně v oborách. Přičemž Vodňanský, Krčma a Zabloudil (2003) uvedli, že se odstřel černé zvěře v ČR letech 1874 až 1937 pohyboval mezi 161 až 939 kusy. V roce 1997 se v ČR ulovilo 43 053 kusů černé zvěře, o dvacet let později v roce 2017 to bylo včetně odchytu celkem 230 035 kusů (v průměru 33 kusů na 1000 ha), což představuje více než pětinásobný nárůst.

V roce 1997 bylo uloveno maximálně 20 kusů černé zvěře na 1000 ha honební plochy, kdežto v roce 2017 to bylo v nejzazvěřenějším okrese přes 80 kusů na 1000 ha, jak je patrné z připojených mapek. Z mapek odlovů divokých prasat po okresech porovnávajících dvacetileté období, je vidět masivní nárůst odstřelu zejména v západních a středních Čechách a na jihovýchodě Moravy.

Při analýzách jsme porovnali také odstřel prasat těsně před a po vypuknutí afrického moru prasat v ČR. V mysliveckém roce 2016 bylo v ČR uloveno 160 484 kusů černé zvěře, přičemž v jednom čtverci KFME (sítě biologického mapování) bylo uloveno maximálně 842 kusů černé zvěře, což odpovídá 63,2 kusům na 1000 ha honební plochy. V roce 2017 bylo v jednom čtverci uloveno až 1150 kusů, což odpovídá 86,3 kusům na 1000 ha honební plochy. Odstřel divočáků narostl mezi lety 2016 a 2017 o 43 %. Nárůst odlovu je patrný po celém území ČR, což zřejmě ukazuje na účinnost opatření zavedených MZe pro eliminaci afrického moru prasat (AMP).

V rámci mimořádných veterinárních opatření Státní veterinární správy ČR k zamezení šíření AMP byly vymezeny oblasti s různými opatřeními proti AMP. V okresech zasahujících do „Oblasti intenzivního lovu” bylo v roce 2016 uloveno 26 834 prasat a v roce 2017 po vypuknutí AMP to bylo 37 584 kusů, což znamená meziroční nárůst o 40 %.

Odstřel narostl v populaci černé zvěře v této oblasti následovně: u selat o 31 %, u lončáků o 44 %, u bachyní o 96 % a u kňourů dokonce o 115 %. V okrese Zlín došlo k meziročnímu nárůstu odlovu o 35 %. V letošním mysliveckém roce se předpokládá snižování početnosti černé zvěře v důsledku zvýšeného odlovu nařízeného MZe kvůli výskytu AMP.

Z ostatních druhů zvěře uváděných v myslivecké evidenci stojí za zmínku postupný nárůst populace bobra, který se vyskytuje prakticky na celé Moravě, Plzeňsku a Šumavě. Jeho stav podle odhadu myslivců dosáhl 6871 kusů, přičemž se jich i 16 legálně ulovilo.

Je naopak škoda, že hlášená populace losa, který se vyskytuje zejména kolem Lipna, soustavně klesá, letos na 7 uváděných kusů.

Ovšem nejrychleji rostoucí populací ze všech druhů zvěře v Česku je populace vlků, která se podle sčítání myslivců zvětšila z 61 kusů zaznamenaných v roce 2016 na 118 kusů v roce 2017. Uváděné početní stavy velkých šelem je třeba brát vždy s velkou rezervou, protože migrují na delší vzdálenosti než ostatní druhy. Stejní jedinci jsou tedy sčítaní vícekrát v různých honitbách.

Počty lesních kurů stále klesají, přičemž tetřevi mají zaznamenaný trvalejší výskyt jen na Šumavě a v Beskydech. Tetřevi, stejně jako jeřábci, zcela chybí například v Krkonoších či Krušných horách, odkud je naopak hlášen výskyt tetřívka. Vloni se legálně ulovilo i 5815 kormoránů a 12 krkavců.

Roste i odlov introdukovaných druhů, jako je mýval severní (1352 kusů), který je hlášen zejména z okolí Olomouce, a psík mývalovitý (2171 kusů), který se loví nejvíce v severních částech ČR, kolem hranic s Polskem. Odstřel nutrie (5226 kusů) se soustředí zejména do Polabí.

Závěr

Jak je již dlouhodobým trendem, i loňský myslivecký rok narůstaly odlovy běžných druhů spárkaté zvěře a kromě muflona u všech významnějších druhů padly nové rekordy v počtu úlovků. Vysoké zvěře se loví podstatně víc než v devadesátých letech a počty ulovených daňků, siků a prasat vzrůstají exponenciálně. U prasat je tento jev z posledních let popsán téměř z celé západní Evropy, ale i z Austrálie, Japonska či USA, jak bylo letos řečeno na mezinárodní konferenci o černé zvěři v Lázních Bělohrad. V současnosti je prase divoké nejčastěji lovenou spárkatou zvěří v ČR. V roce 2017 byl uloven rekordní počet této zvěře, a to 230 035 ks, což je v průměru 33 ks/1000 ha (max. 86 ks/1000 ha). Nárůst odlovu prasat je od skončení druhé světové války v ČR více než tisícinásobný! Oproti roku 2016 se loni v Česku ulovilo díky nařízením a pobídkám z MZe o 43 % prasat více. V příštích letech se předpokládá snižování velikosti populace černé zvěře v důsledku zvýšeného odlovu, jakožto opatření proti šíření afrického moru prasat, který se v ČR v roce 2017 objevil. Soustavně také narůstají počty zavlečených druhů živočichů, a naopak klesají stavy drobné zvěře, ať již zvěře polní, tak lesních kurů.

Mapy a tabulky na http://myslivost.cz/Pro-myslivce/Aktuality/K-MYSLIVECKE-STATISTICE%E2%80%A6

Ing. Kamil TUREK, Ph.D., DiS., Ing. Eliška FRIEDLOVÁ, Ph.D., Ing. Jan HÁNA, Bc. Miroslav LOTOCKÝ