Starostka Vladyková: Problém biokoridoru rozhodnou odborníci (nasregion.cz)

Poté, co Náš REGION upozornil na potíže s biokoridorem v obci Rozkoš, se Jeseničtí politici začali o problémy s ním spojené zajímat. Zdejší biokoridor vede prostředkem obce, je pro zvěř neprostupný a nebezpečný. Podle vyjádření starostky Jesenice by měli o změně umístění biokoridoru rozhodnout odborníci. Náš REGION oslovil s anketní otázkou i lídry ostatních politických uskupení. Přečtěte si, jak na problémy v Rozkoši nahlížejí lidé, kteří se už brzy budou ucházet o vaše hlasy ve volbách do zastupitelstev obcí.

Připomeňme, že biokoridor je přírodní pás v krajině, který má spojovat stanoviště obývané zvířaty, rostlinami a dalšími organismy. Má tedy umožnit migraci zvířat i rostlin, ale nejen ji. Jeho část vedená v Rozkoši je však pro tento účel nefunkční. Říká to i odborný posudek, který má Náš REGION k dispozici. „V současné době je lokální biokoridor v úseku mezi zastavěným územím Rozkoše nefunkční, je přerušen několika místními komunikacemi, zejména pak oplocením pozemků,“ uvádí v posudku autorizovaná projektantka ÚSES Milena Morávková. Dnes tento koridor vede jako součást Územního systému ekologické stability přímo prostředkem zastavěné oblasti v Rozkoši.
Podle Jesenické starostky Radky Vladykové však přehrazení cesty zvěře místní komunikací nevadí. „Biokoridor může být protnutý silnicí, děje se tak naprosto běžně a ani na Rozkoši se tedy nejedná o nic výjimečného,“ říká starostka Vladyková a dodává, „dle platného územního plánu však v trase biokoridoru nikdy neměly být postaveny ploty ani jiné další překážky, které se v něm v současné době nacházejí. Současní majitelé pozemků se nyní snaží o změnu funkčního využití území tak, aby byl tento nezákonný stav legalizován.“ Zastupitelka Sylva Marková říká: „Jsem jednoznačně pro to, aby v naší obci neubývaly zelené plochy, ať už by se nazývaly jakkoli. Podle mého názoru je třeba dodržovat zákon, protože může jít o precedens. Takže jsem pro odstranění staveb provedených v rozporu se zákonem. Jak by k tomu přišli ostatní obyvatelé Jesenice, kteří musejí zákony dodržovat?“
S tím nesouhlasí někteří majitelé pozemků, kteří tvrdí: „Ploty jsme postavili legálně v době, kdy to nebylo v rozporu s územním plánem. Současný komplikovaný stav způsobilo rozhodnutí soudu, které stávající podobu koridoru vrátilo zpět do územního plánu.“ Jiné stavby už pak měly stát na místě v době, kdy je současní majitelé koupili. „Koupil jsem pozemek s plotem už od developera, a ten byl stavebním úřadem normálně zkolaudovaný,“ říká například jeden z majitelů pozemků. Jenže podle zastupitelky Markové se nejedná o ojedinělý případ. „Není to totiž poprvé, kdy majitelé přišli na obec s tím, že si koupili pozemek od majitele, developera, a jeho součástí je i zeleň. Majitel jim tvrdil, že stačí požádat obec o změnu ÚP a pozemek se změní na stavební. Když se to pak nestane, je kupec rozzloben na obec, ale ta za tento stav nemůže.“
Ponechme teď stranou tyto nekončící dohady, podstatné je, že díky Našemu REGIONU se ve vyhrocené debatě začíná objevovat vůle celou záležitost řešit seriózně.
Starostka Jesenice Našemu REGIONU sdělila, že stav biokoridoru bude předmětem odborných průzkumů. „To, zda stávající biokoridor již pozbyl na svém významu, bude předmětem průzkumů v rámci přípravy nového územního plánu města Jesenice. Stanovení všech těchto významných prvků územního plánování, často nadregionálního významu, je vysoce odborná práce, kterou vykonávají projektanti,“ říká starostka Vladyková.
Takový postoj je plně v souladu s existujícím odborným posudkem autorizované projektantky Morávkové: „Vzhledem k těmto skutečnostem je možno uvažovat se zrušením části lokálního biokoridoru.“ A s doporučením černošického odboru územního plánování: „Pozemky se nacházejí v proluce mezi stávajícím zastavěným územím a zastavitelnými plochami pro bydlení, jejich určením pro bydlení by došlo k přirozenému propojení původně historické části Rozkoše s již realizovanou novou obytnou zástavbou.“
Funkčnost stávajícího biokoridoru v Rozkoši budou posuzovat odborníci při přípravě nového územního plánu Jesenice. „Určení, zda a v jakém rozsahu má tedy tento biokoridor význam, nechám na rozhodnutí odborného posouzení v rámci přípravy nového územního plánu města Jesenice,“ uzavřela Radka Vladyková.

ANKETA
Jak by řešili budoucnost biokoridoru zástupci ostatních politických uskupení, se můžete dočíst v anketě Našeho REGIONU.
Jana Vidímová (Za Zelenou Jesenici)
Trasa biokoridorů by se podle mého názoru neměla měnit, protože zvířata se těžko přeučují na novou trasu. V případě Rozkoše by však bylo vhodné vytyčit novou trasu, tu vykoupit, osázet zelení a biokoridor tam nově vytvořit. Ten současný biokoridor je zčásti zastavěný, nefunkční, způsobuje problémy s vlastníky pozemků i zvěří. Bylo by proto cennější i s výhledem do budoucna, zejména v tuto příhodnou dobu, kdy Jesenice pořizuje nový územní plán, vytyčit pro biokoridor novou trasu. Pro přírodu a pro nás, kteří jsme také její součástí, odpovídám na vaši anketu: Jsem pro jinou trasu.
Radek Zápotocký (ODS)
Otázka bohužel není tak jednoduchá. Tedy… jednoduchá je, ale odpověď na ni je výrazně složitější. Občané si v biokoridoru kupovali pozemky za cenu biokoridoru s plným vědomím této skutečnosti. Samozřejmě, biokoridor se hypoteticky může vytyčit na jiných pozemcích, ale bohužel, není kde… Další otázkou je, jak ocenit zhodnocení pozemku těm majitelům, kterým se přesunutím biokoridoru umožní na pozemcích výstavba, případně prodej atd. Proto není na tuto otázku jednoznačná odpověď. Každopádně jsme přístupni dalším jednáním. Ideální by bylo, pokud by si rezidenti, kteří vlastní pozemky v tomto biokoridoru, udělali nějaký spolek a vystupovali jednotně… Faktem je, že zelený pás uprostřed obce není ideální…
Iva Řehulková (Starostové a nezávislí)
Využívání zmíněných pozemků jejich vlastníky však i po přesunu biokoridoru zůstane omezeno. Jejich funkční využití se totiž změnou územního plánu nezměnilo, zůstalo tak, jak bylo, tedy jako zeleň ochranná. To je veřejná zeleň a jako taková nemůže být vlastníky pozemků oplocena. Starostové a nezávislí (STAN) nebudou podporovat rušení veřejné zeleně nikde, tedy ani tady. Vlastníci pozemků byli v minulosti pravděpodobně tím, kdo jim pozemky prodal, uvedeni v omyl, či dokonce podvedeni, protože si namísto pozemku pro stavbu či zahradu k rodinnému domu koupili veřejnou zeleň. Nicméně i tehdy jistě byla možnost se informovat a tuto skutečnost si před koupí pozemku ověřit. Je to pro vlastníky pozemků dnes jistě nemilá situace, ale při podpoře změny využití pozemků z veřejné zeleně na zastavitelnou plochu by došlo k precedentu, na který by se pak mohl odvolávat každý občan, který by měl pozemek ve veřejné zeleni a chtěl by jej zhodnotit. I proto, bohužel, není možné vyjít vstříc.
Obec má rozkošný biokoridor, jenže nefunkční

Jan Štoll