Vlci nám zabíjejí zvířata, tvrdí chovatelé (Mladá fronta DNES)

ČESKÉ ŠVÝCARSKO

Důkazy o tom, že do Českého Švýcarska i Lužických hor se po desetiletích vrátili vlci, už mají nejen ochránci přírody, ale i chovatelé hospodářských zvířat. A někteří z nich tvrdí, že jim vlci způsobili už statisícové škody. Třeba chovatel z Chřibské, kterému přednedávnem vlci zabili devět jehňat, odhadl škodu na 150 tisíc korun.
Jestli ovce strhl skutečně vlk, zjišťují pracovníci Agentury ochrany přírody. Slouží jim k tomu rozbor DNA slin či chlupů z místa. Škodu, kterou vlk ve stádu napáchá, pak proplácí krajský úřad.
„Existují tabulky, podle kterých se škoda proplácí. V částce se odráží, zda šlo o chovné zvíře, plemenného berana a podobně. Za takové zvíře dostane farmář víc než drobný chovatel, který si ovce chová jen kvůli tomu, aby si pro sebe vyrobil sýr,“ říká místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz Tomáš Klíma.
Podle tabulky, kterou svaz zpracoval a posvětila ji ministerstva životního prostředí i zemědělství, může náhrada za plemenného berana činit až 300 korun za kilogram nebo 10 tisíc za kus, za jehně pak 150 korun za kilo nebo 3,5 tisíce za kus.
Do odškodnění se přitom nepočítá budoucí zisk, ale jen tržní cena masa a částka za chovnost. V brzké době resort životního prostředí plánuje farmářům vyplácet vyšší částky. Chce tak zklidnit situaci, kdy řada hospodářů volá po tom, aby vlci, kteří se do české krajiny vracejí po dlouhých desetiletích, byli vystříleni.
„Na podzim připravíme novelu vyhlášky, v níž do odškodnění zahrneme i náklady na ohledání veterinářem a kafilerii,“ uvedl Jan Šíma z ministerstva s tím, že platit by mohla od poloviny příštího roku. O odškodnění požádalo už několik chovatelů. „Jednomu už jsme vyplatili deset tisíc, u těch ostatních ještě čekáme na doplnění žádostí,“ uvedla Monika Nováková z oddělení ochrany životního prostředí krajského úřadu.
Lepší než spoléhat na náhrady ale podle Salova bude i nadále stáda kvalitně zabezpečit. Suma od státu ostatně zohledňuje i to, jak byl prostor, v němž hospodářská zvířata žijí, proti útokům vlka zajištěný.
„Neměl by chybět pastevecký pes, dobré jsou ohradníky alespoň metr a půl vysoké, takové vlci nepřeskakují. Ideální pak je, když je nejspodnější část elektrická, pak ho vlk ani nepodhrabe. A ke zvířatům by měl člověk chodit co nejčastěji, zanechá tím své pachové stopy a vlk se místu zpravidla vyhne,“ radí Salov.

Alice Klaubenschalková