Génius živočišné říše? Havran! (21. století)

Že nejsou opeřenci z čeledi krkavcovitých žádní hlupáci, víme dávno. Přesto však nedávný výzkum odhalil další překvapivé skutečnosti, podle kterých si v inteligenci nezadají ani s takovými tvory, jako jsou šimpanzi.

Není to tak dávno, co bylo u havranů zjištěno vědomí vlastní smrtelnosti a schopnost chytře využívat jednoduché nástroje
k dosažení cíle. Vědecké zkoumání jejich geniality však nebere konce a nyní máme k dispozici další fascinující zjištění - havrani umějí plánovat budoucnost!

JAK PROLOMIT ZÁMEK?

Odborníci z Lundské univerzity ve Švédsku nedávno podrobili několika experimentům pětici ptáků.
První test měl především prověřit schopnost havranů využívat nástroje, když byli ptáci postaveni před rébusovou krabičku
s pamlskem uvnitř a dostali možnost výběru z několika nástrojů k jejímu otevření.
Ve většině případů si ptáci dokázali vybrat ten nejlepší nástroj k otevření krabičky, a jedna samice dokonce zvládla rébusovou krabičku otevřít bez nástroje.

VÝBORNÍ OBCHODNÍCI

Dalším zajímavým pokusem bylo směňování potravy za žetony. Havran musel vědcům odevzdat žeton, aby za něj obdržel potravu. To byl princip, který ptáci pochopili hned. Následně byl test ztížen, aby byla prověřena ptačí sebekontrola.
Jakmile je vědci dostali do situace, kdy mohli dostat menší odměnu hned, nebo větší později, vyčkali ptáci až na tu pozdější a lepší. Tím prokázali vskutku mimořádné plánovací schopnosti, ve kterých jim mohou ze zvířecí říše konkurovat snad jen některé opice.

KONKURENCE ŠIMPANZŮ?

Navzdory zjevné inteligenční podobnosti opic a havranů je nutné zmínit, že se kognitivní (poznávací) funkce krkavcovitých vyvíjely zcela nezávisle na savcích. O to obdivuhodnější a překvapivější jsou.
Je sice pravda, že někteří odborníci bagatelizují výsledky výzkumu s tím, že pět havranů je nedostatečným vzorkem a že mohlo být vybráno zrovna několik mimořádně inteligentních exemplářů, ovšem pokud se ohlédneme za všemi dosavadními zjištěními o těchto černých opeřencích, tak zjistíme, že rozhodně není radno je podceňovat.

VÝZKUMEM K DALŠÍM OTÁZKÁM

Výzkumu havraní inteligence se vědci věnují celé roky, přesto tito ptáci opět překvapili a nasadili odborníkům dalšího brouka
do hlavy.
Nyní se výzkumníci zabývají následujícími otázkami: Nač zrovna havran potřebuje plánovat? Existuje nějaká podobnost mezi mozky krkavcovitých a primátů? Popřípadě jaká?
Je toho ještě spousta, čím nás mohou havrani překvapit. Proto je nyní na vědcích, aby o těchto nádherných ptácích zjistili další zajímavé informace a náležitě je využili.

***

HAVRAN A VRÁNA - ROZEZNÁTE JE?

Záměna vrány za havrana a opačně je jednou z nejčastějších chyb člověka s ohledem na tuzemskou faunu. Bez aktivního zájmu
o ornitologii mezi nimi pozná rozdíl jen málokdo. Prostý a jasný rozlišovací znak nabídnout nemůžeme a je třeba se trochu více soustředit. Zatímco vrána černá (Corvus corone) má sytě černé peří s mírně nazelenalým odleskem a černý zobák, havran polní (Corvus frugilegus) má odlesk kovově namodralý a zobák šedý. Kromě toho jsou pro něj charakteristické i tzv. kalhotky, což je odstávající peří u nohou. Pokud bychom si chtěli být jistější, můžeme pozorovat i rozdíly v chování. Vrány jsou podstatně plašší a zpravidla se nehoufují v takových hejnech jako havrani.

• Předchozí
• Následující