Ochrana hospodářských zvířat před útoky vlků (ČRO Radiožurnál)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V Česku přibývá případů, kdy vlci zaútočí na hospodářská zvířata. Ukazuje na to zvyšující se objem náhrad, které stát vyplácí chovatelům. Za minulý rok to bylo podle údajů ministerstva financí skoro 790 tisíc korun. Peníze šly hlavně do Zlínského, Moravskoslezského a Královéhradeckého kraje. Kromě odškodného za zadávené kusy můžou farmáři požádat i o peníze na opatření, díky kterým mohou svá stáda před vlky ochránit. No a právě o nich teď budeme mluvit s Petrem Stýblem z Českého svazu ochránců přírody. Dobrý den.

Petr STÝBLO, Český svaz ochránců přírody
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jakou podporu nabízí stát chovatelům při ochraně jejich stád před vlky?

Petr STÝBLO, Český svaz ochránců přírody
--------------------
Tak ono je podstatné, aby chovatelé měli ovečky, zejména ovečky, ale týká se to i jiných hospodářských zvířat, zabezpečit tak, aby odradili vlky, aby prostě těm vlkům nestálo za to se k těm ovcím dostat a nějakým způsobem je zranit, zabít. Ten stát přispívá tudíž právě na různé typy ohrad, elektrických ohradníků, různé síťové ohradníky. Přispívá také na pastevecké psy, protože ten pastevecký pes je asi nejlepší způsob ochrany stád před vlky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud necháme tedy stranou právě psa, tak která z těch dalších opatření jsou podle vás nejúčinnější? Například chovatelé si někdy stěžují, že právě ty ohradníky vlky nezastaví.

Petr STÝBLO, Český svaz ochránců přírody
--------------------
Víte, právě je dobré kombinovat je. Ve chvíli, kdy je dobrý, správně postavený elektrický ohradník a za ním kromě oveček je ten pes, zase se k němu vrátím, protože skutečně si myslím, že to je podstatná složka ochrany stád, tak ten vlk si to většinou rozmyslí. Samozřejmě, že ne vždycky. Žádné opatření není stoprocentní, proto pak nastupují i ty náhrady škod, ale pastevci musí nejdřív prokázat, že nějaká opatření ochranná udělali. Ono poslední desítky let nám sice přibývají, přibývá různých stád v krajině, ale úplně jsme zapomněli na to, že to není jako vypustit kapry do rybníka, že prostě je potřeba ta stáda chránit, a to nejen před vlky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak těžké je vychovat ovčáckého psa? Jaké nároky to klade na jeho majitele?

Petr STÝBLO, Český svaz ochránců přírody
--------------------
Ovčácká plemena, je jich spousty, tak se vlastně šlechtí stovky let právě na to, aby uměla ochránit stáda. Samozřejmě pokud chceme vychovat psa k ochraně stád, tak to znamená už od malička se k němu chovat jinak, než pokud chceme vychovat domácího hlídače nebo nějakého pokojového miláčka. Tam je podstatné, aby štěňata vlastně se stala součástí toho stáda, které pak budou, které pak budou chránit. To znamená, že úplně od malička, od nějakých pěti, šesti týdnů by se měli štěňátka seznamovat s ovcemi a po nějakých třech měsících by už pak vlastně měli s těmi ovcemi nepřetržitě žít. Ne každý jedinec pasteveckého psa je potom vhodný. Někdy se může stát, že jsou, že jsou třeba i agresivní k těm ovcím. Pak se prostě musí dát pryč. Není, není, zase není to stoprocentní, ale u těch plemen, zejména když to jsou čistokrevní psi, tak je poměrně velká jistota, že když budou odmalička s tím stádem, takže budou dobře chránit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co říkáte na argument, že nezvládnutí ovčáčtí psi by mohli být nebezpeční pro lidi?

Petr STÝBLO, Český svaz ochránců přírody
--------------------
Tak každý nezvládnutý pes je svým způsobem nebezpečný. Ti ovčácký psi jsou povahově samozřejmě velmi, velmi, velmi samostatní. Ve chvíli, když by si mysleli, když by byli přesvědčeni, že někdo chce ohrozit to jejich stádo, no, tak samozřejmě si to nenechají, nenechají líbit. Ale tam je skutečně důležité zejména, aby to byli čistokrevní psi, aby bylo jasné to jejich chování dopředu, a pak také, aby lidé v krajině se chovali tak, jak by měli. To znamená když vidím pasoucí se stádo ovcí, tak určitě k němu nejdu. Ty ovce stejně jsou za ohradníkem, takže žádné, žádné narušování takovýchhle míst a nemělo by k tomu docházet. Ještě řeknu jednu zajímavost. Zkouší se, místo pasteveckých psů se zkouší osli, případně i lamy, protože oba tyto druhy jsou agresivní vůči všem psovitým šelmám a skutečně jsou s tím docela úspěchy, takže je možné, že někde místo pasteveckých psů budou chránit stáda osli.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nehrozí podle vás při absolutní ochraně vlků to, že se tato zvířata časem přemnoží?

Petr STÝBLO, Český svaz ochránců přírody
--------------------
Ono pokud naše krajina bude plná, plná potravy, tak je jasné, že ti, co tu potravu konzumují, tak budou přibývat. To je klasický příklad třeba, třeba u divočáků, u dalších zvířat. Ale protože tohle jsou vrcholoví predátoři, můžu dát příklad rysa, rysové u nás žijí už dlouho, a přesto rozhodně se nedá mluvit o tom, že by se přemnožili, spíše naopak, ubývají. Jsou pod jiným tlakem a já si myslím, že i ti vlci budou pod jiným, pod jiným tlakem, protože nejvíce vlci hynou srážkou s automobily, případně vlaky, protože máme velkou, velkou dopravní síť a ti vlci potřebují migrovat krajinou. No a samozřejmě faktor pytláctví je taky poměrně podstatný. Takže nemyslím si, že by vlci se tady přemnožili, podobně jako se tu nepřemnožili rysové.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vysvětluje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Děkujeme. Hezký den. Na shledanou.

Petr STÝBLO, Český svaz ochránců přírody
--------------------
Pěkný den. Na shledanou.