Myslivec je hospodář (Sokolovský deník)

Název: Myslivec je hospodář
Zdroj: Sokolovský deník
Datum: 03.02.2007
Podtitulek: Největším nepřítelem zvěře prý není mráz, ale lidská bezohlednost
Autor: Jiří Šilha
Rubrika: Sokolovsko

Sokolovsko - V zimních měsících je myslivec především hospodář, který musí pomoci lesní zvěři zajistit potravu a pomoci jí tak přežít zimu. Proto v těchto dnech dle průběhu počasí a v závislosti na výšce sněhové pokrývky přikrmují lesní zvěř i několikrát týdně. Do přikrmovacích zařízení (krmelců) pro spárkatou zvěř by mělo být doplňováno vždy přiměřené množství objemného (seno) a jadrného (oves) krmiva.

Myslivci začínají s přikrmováním zvěře již po žních, aby si vytvořila dostatečné tukové zásoby na zimu. Seno, siláž a další potravu průběžně doplňují až do začátku dubna. Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Seno, které vypadlo z krmelců na zem, musí být odstraněno, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. V tomto období je vhodné předkládat ke krmelcům tzv. letninu, což jsou usušené výhonky dřevin a ostružiní s vysokým obsahem siličnatých látek. Dužnatých krmiv je možno předkládat jen tolik, aby je zvěř stačila během několika dnů zkonzumovat.

Při přikrmování zvěře je nutno se vyvarovat podávání zrna pšenice a ječmene, protože ty mohou způsobovat zažívací problémy u přežvýkavé zvěře. Aktivita předžaludků přežvýkavců je během zimních měsíců utlumená, zmenšená je resorpční plocha ve střevech i objem předžaludků. Zažívací trakt je tak přizpůsoben nedostatku potravy v zimních měsících. Za nejlepší krmivo považujeme zrno ovsa (obsahuje více vlákniny), kvalitní kukuřičná siláž, kvalitní senáž a kvalitní luční či vojtěškové seno. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (oves, siláž a senáž minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství).

Pomoc zajícům je náročnější. Krmiva se musí předkládat na více místech v malých množstvích a pravidelně je doplňovat i několikrát během týdne. Opravdovou pochoutkou pro zajíce je kůra mladých větví ovocných stromů (zvláště jabloně). Větve je třeba pravidelně ořezávat a překládat na okraje polí. Pokud prořezávku větví v sadech provedeme již v tomto období, zabráníme tak škodám na stromcích, protože se zajíci budou soustředit na větve ležící na zemi a nebudou okusovat kmínky stromků.

Bažantům je zapotřebí doplňovat do zásypů obilí spolu se zadinou. Zásadou by mělo být, aby v zásypech bylo vždy přiměřené množství potravy k počtu stavů drobné zvěře v honitbě. Po navlhnutí může zrno rychle zplesnivět a pak zvěři škodit. Kachny se dají přikrmovat na ledě nebo v zásypech na okraji vodních ploch.

Pokud někdo chce také pomoci zvěři, je dobré donést krmivo přímo do krmelců, protože krmivo ponechané na mokrém sněhu začne rychle nahnívat a bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. To platí zvláště pro suché pečivo, které je veřejností nejčastěji využíváno. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat, pokud možno, co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by se do přírody v době sněhové pokrývky neměli vydávat vůbec.

Zvěři nejvíc škodí lidská bezohlednost

Největším nepřítelem pro zvěř však není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti a zákona o lesích není možno volně venčit psa v přírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.

Nejen pejskaři, ale i běžkaři a příznivci terénních vozidel jsou každým rokem pohromou pro poklidný život zvěře. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či uštvání, a když potom znovu ulehne na sníh, je náchylná k zápalům plic. Ty vedou až ke smrti.

Řepka na polích je přerostlá a bude srnčí zvěři škodit

Dalším nebezpečím pro zvěř během letošní zimy bude přerostlá řepka na polích. Listy řepky jsou pro srnčí zvěř velmi chutné, ale obsahují málo vlákniny, zkvasitelné jednoduché cukry, nevhodný poměr základních prvků (draslík, hořčík, vápník) a jedovaté glukosinoláty. Při letošním teplém podzimu vytvořila řepka velké množství hmoty, která bude postupně zahnívat za tvorby nebezpečných mykotoxinů. Ty v kombinaci s glukosinoláty v řepce způsobí v některých oblastech vysoké úhyny srnčí zvěře!

Jedinou prevencí před úhyny je pravidelné předkládání sena, siláže a krmné soli v blízkosti polí s řepkou, aby zvěř měla i jiný zdroj potravy.

Povinnosti myslivce

Myslivecký hospodář shromažďuje záznamy o lovu zvěře a jejím úhynu, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic Státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na udržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná. Pokud je vyšší sněhová pokrývka, raději hospodář zruší pořádání nátlaček na lišky a černou zvěř.

Leden je také obdobím schůzí mysliveckých sdružení, na kterých je plánovaná činnost v dalším roce.

Končí lovecká sezona

15. ledna skončila doba lovu jelena evropského a jelena siky a hus. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci společné lovy (naháňky, nátlačky) na černou zvěř a lišky. Na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky prasete divokého (černé zvěře), pokud orgán Státní správy myslivosti neupravil podmínky lovu ve smyslu doporučení ministra zemědělství ze dne 21. 7. 2004. Koncem ledna končí doba lovu bažanta v bažantnicích, a tak v současnosti probíhají poslední lovy. Dále se smí v lednu lovit kuna lesní a kuna skalní, straka, vrána, liška, sele a lončák prasete divokého.

Z předběžných vyhodnocení průběhu lovu v roce 2006 lze konstatovat, že v některých oblastech dramaticky poklesly stavy srnčí a jelení zvěře, díky intenzivnímu lovu poklesly stavy černé zvěře, naopak stále stoupá lov a stavy lišky, která po vymýcení vztekliny ztratila jediného přirozeného nepřítele.

Začátkem roku probíhají také myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole k nejoblíbenějším.

Upozornění řidičům

Českomoravská myslivecká jednota vyzývá proto řidiče ke zvýšené opatrnosti ve vztahu ke zvěři. Na vlhkých a namrzlých vozovkách se prodlužuje brzdná dráha a ovladatelnost vozidel. Řidiči by měli mít na paměti, že se zvěř v zimních měsících vyskytuje v okolí silnic, a proto je nutné počítat s možností nenadálého vstupu zvěře na vozovku, čemuž by měli přizpůsobit rychlost jízdy zvláště v blízkosti lesa a na rozhraní pole - les. K silnicím se v zimě stahují zajíci, kteří konzumují zbytky rostlin potřísněných posypovou solí a využívají vyšší teploty na vozovce pro osušení těla. Dále probíhá přirozená denní migrace zvěře za potravou. Dle policejních statistik bylo hlášeno za rok 2006 cca 8 tisíc střetů dopravních prostředků se zvěří. Skutečný počet střetů je však několikanásobně vyšší, protože mnoho střetů není hlášeno. Škoda na zvěři je několik desítek miliónů Kč ročně, protože drtivá většina střetů končí smrtí.

Jiří Šilha

Foto - Začátek roku je pro myslivce také obdobím výstav, kde se mohou pochlubit ulovenými trofejemi.

Foto Martin Kasal

• Předchozí
• Následující