Vyšinutá příroda (Instinkt)

Unavení a hladoví slovenští medvědi. Přemnožení hraboši a klíšťata. I to je účet za letošní zimu, která vešla do dějin jako nejteplejší za poslední století.
Slovenští medvědi toho letos v zimě moc nenaspali. Navíc kvůli nedostatku potravy mohou být agresivnější než v minulých letech. "Medvědi nemohli kvůli mimořádně teplé a na sníh chudé zimě zalehnout a toulali se přírodou ještě celý leden. Samozřejmě s výjimkou medvědic, které byly gravidní a které čekaly v brlohu na vrh mláďat," popisuje důsledky mírné zimy na početnou slovenskou populaci medvědů zoolog Tatranského národního parku Jozef Raduch. Medvědi zalehli až v únoru, ale v brlozích vydrželi jen měsíc a předčasné jaro je znovu vyhnalo do opuštěných lesů. Hladoví huňáči však kvůli rekordnímu teplu nemají dost potravy. "Když se medvěd po zimě strávené v brlohu vrací ven do přírody, hledá hlavně zdechliny, které mu pomohou doplnit chybějící bílkoviny. Jenže v mírné zimě uhynulo jen velmi málo zvířat, a tak medvědi nemají co žrát. Proto se stahují k chatám a horským střediskům, kde vybírají popelnice," vysvětluje Jozef Raduch. Zrovna minulý týden sledoval velkého medvěda, jak chodí každou noc ke kontejnerům s odpadem. Medvěd se sice většinou vyhýbá kontaktu s člověkem, ale pokud je vyrušen, může zaútočit. Na podobné setkání do smrti nezapomene slovenský myslivec, kterého vloni napadl medvěd. Vyvázl s vážným zraněním. Medvědů žije ve slovenských horách asi osm stovek. A protože je jim slovenské území malé, přecházejí přes hranice do okolních zemí. Stopy probuzeného medvěda se před několika dny objevily i v Beskydech.

Encefalitida zaútočí
Schůzka s medvědem většinu z nás asi nečeká, přesto ale poznáme následky letošní zimy na vlastní kůži. Především v podobě nesympatických klíšťat a hrabošů. Mírná zima totiž podle zoologa Pavla Stopky z Univerzity Karlovy prospívá plodnosti. "Když jaro začne dřív, hlodavci budou mít za rok víc vrhů. Ovšem přesné informace budou k dispozici až za půl roku, proto teď neumíme říct, jak to s případným přemnožením hrabošů dopadne," říká Pavel Stopka. Ale už dnes se dá předpokládat, že nás bude trápit víc klíšťat než v loňských letech, protože mírnou zimu přežilo mnohem víc jedinců. Pravděpodobně tak padne loňský rekord s počtem 1028 onemocnění klíšťovou encefalitidou, což bylo nejvíc za poslední čtvrtstoletí. I proto, že klíšťata začala útočit už v březnu.

Srnci se vzpamatují
Zima vyhovovala i divokým prasatům, která v letošním roce vyvedou víc mláďat. Ani v tomto případě myslivci nejsou dvakrát nadšení, protože prasata jsou v českých lesích dlouhodobě přemnožená. Nezimní zima prospěla výrazně také srnčí zvěři. "Zatímco loňské kruté mrazy s dlouhodobou sněhovou pokrývkou stavy srnců zdecimovaly, letos je tomu přesně naopak. Kopytníci měli dost potravy a neměli problémy s termoregulací. Populace se díky tomu zregeneruje a srovná stavy," soudí Pavel Šustr ze Šumavského národního parku. Protože měla lesní zvěř co jíst, nechodila tolik ke krmelcům, a tím pádem ani nepozřela přípravky proti cizopasníkům, které myslivci přidávají do krmení. Takže paraziti ji budou trápit víc než v minulých letech. V teplé zimě přibylo i srážek zvířat s automobily. Ta pro člověka nejtragičtější se odehrála na silnici z Rumburka do Nového Boru, kde na začátku února zmatený jelen proskočil oknem auta a na místě usmrtil jeho osmapadesátiletého řidiče. Policisté prý podobný případ u nás nepamatují.

Včelaři se bojí jara
Včelaři mají při vzpomínkách na uplynulou zimu smíšené pocity. "Mírná zima umožnila včelstvům, aby se několikrát proletěla. Díky tomu přezimovala velmi dobře. Včela totiž v zimě nespí, jak si lidé často myslí. Ale díky teplu se na druhé straně přemnožili roztoči, těch je daleko víc než jindy," vysvětluje tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. Pro včelaře je lepší, když je zima tužší, ale potom rychle přijde jaro. Meteorologové ale teď předpovídají spíš chladnější počasí. "Pokud by se na dva až tři týdny ochladilo, bylo by to pro včelstva velmi nebezpečné. Rozhodne začátek jara a dubnové počasí," říká Miloslav Peroutka. Když bude počasí špatné a včelstva začnou hynout, stejně by to nemělo mít vliv na cenu medu na pultech obchodů. Tu totiž tvoří obchodní řetězce, a ne drobní chovatelé.
LIBOR BUDINSKÝ

Nejteplejší zima století
Končící zima byla nejteplejší v historii světového měření. Podle amerického Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry se teploty pohybovaly 0,72 stupně nad průměrem z 20. století. Také čeští meteorologové hovoří o rekordně teplé zimě. Například únor byl o 3,7 stupně teplejší než dlouhodobý průměr. Zatím je jisté, že jde o nejteplejší českou zimu za posledních 45 let; odborníci zkoumají, jestli nebyla vůbec nejteplejší v historii českého měření, tedy od roku 1775.

Foto popis: Náhlé ochlazení může být pro včely smrtící

Foto popis: Srnčí zvěř budou trápit přemnožení paraziti

Foto popis: Medvědi si letos moc zimního spánku nedopřáli. Bude jim chybět.

Foto - PROFIMEDIA.CZ