Nebezpečí pro Česko: bolševník, norek... (Hradecký deník)

V zemi přibývá cizokrajných druhů rostlin i zvířat. Přestože v mnoha zemích světa způsobují miliardové škody, české úřady riziko zatím podceňují.

Praha
Hustý porost šťovíku alpského pokrývá louku v Krkonošském národním parku. Radost z něj ale nikdo nemá. "Jeho likvidace nás stojí statisíce korun ročně," říká ředitel parku Jiří Novák. Alpský šťovík totiž patří do třicítky nejnebezpečnějších invazivních rostlin, které se v Česku nekontrolovatelně šíří. Do země se dostaly jako okrasné či hospodářsky využívané rostliny nebo náhodou. "Tyto druhy způsobují nevyčíslitelné škody. A přesto proti nim nikdo systematicky nepostupuje. Na rozdíl od jiných zemí náš stát dokonce ani nebrání tomu, aby se k nám další druhy dovážely!" říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Škody, které způsobují, jsou obrovské.
Například Německo stojí boj se zvířecími a rostlinnými vetřelci 167 milionů eur ročně. V USA si ztráty, které zavinili, vyžádaly od roku 1993 téměř 97 miliard dolarů. Celosvětově působí invazivní druhy ztráty 1,4 bilionu dolarů ročně, přibližně pět procent HDP planety.
Některé druhy škodí hospodářským rostlinám. Jako mandelinka bramborová. Další vytlačují domácí druhy. To je případ norka amerického, nejnebezpečnějšího invazivního živočicha u nás. "V Irsku je to již nejběžnější šelma, hojnější než kuna," přiblížil riziko Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny. Z farem, kde byl chován pro kožešinu, část zvířat utekla, další pustili na svobodu nezodpovědní ochránci práv zvířat nebo majitelé rušených chovů.
Výsledkem je ekologická katastrofa. Americký norek znemožňuje návrat do přírody svému vzdálenému příbuznému, norku evropskému. Navíc likviduje další ohrožené živočichy, například raky.
Lovit rizikové druhy však v Česku nemůže každý držitel loveckého lístku, ale myslivecká stráž.
"Zákon o myslivosti skutečně komplikuje lov nejproblematičtějších invazních druhů živočichů. Bohužel, jeho případná změna je politicky velice ožehavým tématem," říká Jan Šíma, vedoucí oddělení druhové ochrany ministerstva životního prostředí.
Hrozbu pro životní prostředí představují i na první pohled neškodná zvířata. Například uměle vysazení jeleni siky se kříží s domácím jelenem evropským a nenávratně tak geneticky znehodnocují jeho populaci. Kamzíci vypuštění v Jeseníkách zase likvidují tamní vzácnou horskou květenu. Ke zvětšení problému přispívá i to, že v Česku téměř nikdo nedodržuje zákon o ochraně přírody a krajiny, který vypouštění nepůvodních druhů zakazuje.
"Nepůvodní je podstatná část druhů ryb, které vypouštějí se svolením státu rybáři, a ještě za to berou dotace," říká Stýblo.
Podle Plesníka přinese zlepšení celoevropské nařízení o invazivních druzích. "Je to přesně problém pro společné řešení v rámci kontinentu, protože tyto druhy překračují hranice. A hlavně EU na to poskytne finance," říká Plesník. Prosazuje také vznik "černého seznamu" rychle se šířících rostlin a živočichů. Ten by měl omezit manipulaci a obchodování s rizikovými druhy.

PETR STÝBLO, Český svaz ochránců přírody: "Na rozdíl od jiných zemí náš stát dokonce ani nebrání tomu, aby se k nám další druhy dovážely!"

DALIBOR DOSTÁL

Vyšlo také v: Havlíčskobrodský deník, Hranický deník, Chrudimský deník, Jičínský deník, Jihlavský deník, Krkonošský deník, Kroměřížský deník, Náchodský deník, Olomoucký deník, Orlický deník, Pardubický deník, Pelhřimovský deník, Prostějovský deník, Přerovský deník, Rychnovský deník, Slovácký deník, Svitavský deník, Šumperský a Jesenický deník, Třebíčský deník, Valašský deník, Vysočina, Zlínský deník, Žďárský deník