Myslivci v květnu nezahálí (Chebský deník)

Květen je pro myslivce obdobím udržování klidu v honitbě a obeznání kvality mladých srnců. Myslivecký hospodář kontroluje provedení oprav mysliveckých zařízení. U samic spárkaté zvěře dochází k dokončování vývoje plodů, a proto je na místě dodržování zákazu volného pohybu psů a bezohledných motorkářů v honitbách. S nástupem senosečí myslivci s pomocí lovecky upotřebitelných psů vyhánějí zvěř ze sečených porostů.
V květnu myslivci dokončují čištění krmelců a ostatních krmných zařízení. Je nutno odstranit zbytky starého krmiva a dokonale vyčistit povrch půdy v okolí krmelce od zbytků trusu, které mohou obsahovat zárodky parazitů. Okolí krmelce je pak vhodné desinfikovat páleným vápnem či jiným desinfekčním prostředkem. Dalším způsobem je přemístění krmelce o několik metrů mimo původní stanoviště. V bažantnicích probíhá příprava líhní, veškerého zařízení a krmiv pro odchov bažantů. Při stále větších výkyvech počasí je nutno zajistit dobré podmínky pro odchov a následné vypouštění do honiteb. Stále důležitější roli hrají umělá napajedla, jako zdroj pitné vody pro zvěř. Voda je jedním z limitujících faktorů návratu drobné zvěře do přírody a díky odvodňování zemědělské půdy v 70. a 80. letech se nyní projevuje její častý nedostatek. V současnosti rapidně narůstá početnost lišek, kun a invazivních druhů šelem (norek, psík mývalovitý, mýval) a proto se myslivci musí soustředit i na regulaci početnosti těchto šelem.
Spárkatá zvěř v květnu dokončuje výměnu srsti (přebarvování) za letní. Podle rychlosti přebarvování lze hodnotit i zdravotní stav jedinců. Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, hnízdí bažanti. Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými selátky. To vše znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den a upozorňovat veřejnost, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi dále ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším opouštění hnízda snižuje líhnivost snůšky či hnízdo zcela opouštějí.
Myslivecký hospodář by měl oslovit uživatele a majitele zemědělských pozemků a domluvit s nimi spolupráci při sklizni pícnin tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Plašiče jsou sice povinnou výbavou sklízečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Stále zůstává velmi účinnou metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli zajistit vyhnání zvěře. Lovecky upotřebitelný pes navíc dokáže nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která pak myslivec dopraví v chomáči trávy do bezpečí.
Pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout.
Krmná políčka (biopásy) pro zvěř se již zelenají a budou koncem května zvěři poskytovat pastvu. Zemědělci mohou využívat podpory na zakládání biopásů pro zvěř. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby věnovali pro tyto účely zejména nepravidelné okraje pozemků zvláště v blízkosti lesa. Nepravidelné okraje velkých pozemků nejsou vhodné pro intenzivní pěstování zrnin, jsou obtížně využitelné pro velkou mechanizaci a navíc na nich dochází ke zvýšeným škodám od zvěře. Je proto lépe tyto plochy rovnou vyčlenit pro zvěř a zajistit osetí vhodnými plodinami. Pro zemědělce to navíc přináší efekt snížených škod na porostech.
Myslivecký hospodář kontroluje provedené opravy a jejich vzhled. Myslivecká zařízení jsou součástí krajiny, a proto je nutné dbát na zakomponování mysliveckých zařízení do krajiny a jejich bezpečnost. Umístění posedu musí být přizpůsobeno přírodním podmínkám, nejlépe v blízkosti keřů, aby myslivec svým příchodem nerušil zvěř.

Jiří Šilha, ČMMJ