Větrná energie je šancí pro přírodu i obce (Právo)

Téměř každý týden se v médiích objevují zprávy o nových plánech na stavbu větrné elektrárny. Není divu, větrná energie je poměrně levným a k přírodě ohleduplným zdrojem pro výrobu elektřiny. Díky výkupním cenám, které podporují větší využití obnovitelných zdrojů, se výstavba investorům vyplácí. Trvalý příjem od provozovatele větrníků získávají obvykle i obce, na jejichž území jsou stroje umístěny. Toho, že větrníky jsou perspektivní investicí, si je vědoma i Skupina ČEZ. V následujících 15 letech chce investovat až 30 miliard do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, z toho dvě třetiny by měly jít právě na větrnou energii.
 Větrnou energii lidé využívali už před mnoha sty lety. Poháněla lodě, později i větrné mlýny. Právě ty jsou předobrazem dnešních větrných elektráren. Už tehdy si lidé uvědomili, že pokud na vhodném místě postaví větru do cesty lopatky vrtule, vítr za ně vykoná práci, na kterou by jinak bylo potřeba hodně lidské nebo zvířecí síly.
 Boom větrné energetiky ale naplno vypukl v 70. letech minulého století. Společnost ve vyspělých zemích si začala uvědomovat nebezpečnou závislost na neobnovitelných zdrojích energie a možnou ekologickou krizi. Větrné elektrárny začaly růst po celém světě. Nový impuls k výstavbě větrných elektráren přichází v poslední době, mimo jiné i proto, že i dřívější skeptici začali naslouchat zjištěním vědců o hrozbách spojených s globálním oteplováním, způsobeným emisemi skleníkových plynů, zejména CO2. Spalování fosilních paliv jako jeden z hlavních zdrojů energie tím dostalo zcela jiný odstín.

Větrné elektrárny v Česku a za hranicemi

Zájem o stavbu větrných elektráren roste v posledních zhruba deseti letech i v České republice. Počet větrných elektráren za posledních pět let vzrostl téměř pětkrát a jejich celkový instalovaný výkon téměř devětkrát. I při tak výrazném růstu je jejich celkový instalovaný výkon 55,7 MW daleko za sousedními zeměmi. Zatímco v České republice bylo ke konci loňského roku asi 65 větrných elektráren, na území Německa bylo ve stejné době v provozu 18 054 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 19 299 MW. Ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko a Sasko-Anhaltsko pokryly v roce 2005 větrné elektrárny svou výrobou 35 % z celkové spotřeby elektrické energie.
 V České republice by podle studií mohl v roce 2010 celkový instalovaný výkon dosahovat úrovně 400 MW s roční výrobou kolem 615 GWh. V letech 2012 - 2014 je očekáván nárůst výroby na 600 až 700 MW a v období let 2016 - 2018 by mohl instalovaný výkon dosahovat 800-900 MW s roční výrobou 1230 - 1380 GWh. Součástí očekávaného rozvoje větrné energetiky jsou i rozvojové vize ČEZ Obnovitelné zdroje energie. Cílem společnosti je výrazně se angažovat v oblasti výstavby nových větrných elektráren.

S větrníky se v Česku pojí mnoho mýtů

Přestože větrná energie patří mezi ty zdroje, které prakticky nezatěžují životní prostředí, má i ona své odpůrce. Bohužel však mnohdy argumentují námitkami, které již byly v praxi i v odborných studiích vyvráceny.
 Samotná stavba zatěžuje své okolí minimálně. Trvá krátce a obvykle je vše hotovo dříve, než by trvala stavba základů byť i malého domu. Po stavbě pak už vrtule jen pracují a není třeba téměř žádné údržby, která by nějak obtěžovala okolí. Po skončení životnosti trvá deinstalace větrníků zhruba dva dny .
 Častou výtkou odpůrců větrných elektráren je údajná hlučnost těchto strojů. Argumentace hlučností byla však na místě u některých starých strojů, nové modely strojů jsou již technologicky mnohem vyspělejší a hlučnost u nich nepředstavuje problém. Současné české normy pro úroveň hluku na nejbližším obydleném území (denní úroveň 50 dB, noční 40 dB) splňují tyto nové větrníky zcela bez obtíží - ostatně, před samotnou výstavbou vždy probíhá celá řada schvalovacích procesů, kdy je dodržení hlukových parametrů důkladně prověřeno. Dalším faktorem je hluk pozadí, který vytváří například vítr v korunách lesa, v němž zvuk samotného rotoru do značné míry zaniká.
 Nepotvrzují se ani obavy z toho, že by vrtule výrazněji ohrožovaly ptáky. Ze zahraničních statistik jasně vyplývá, že množství ptáků, kteří do elektrárny narazí, je jen velmi malé - důležitou roli hraje i výběr správného místa stavby tak, aby nekolidoval například s oblatí časté migrace ptáků. Podobně neodůvodněná je i obava z plašení lesní zvěře. Zvěř totiž ruší především nečekané a nepravidelné zvuky. Zvukové efekty větrných elektráren jsou ale pravidelné a zvěř si na ně poměrně rychle zvykne. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře.
 Častým sporným bodem je i vliv stavby na vizuální ráz krajiny. Tenhle bod je do jisté míry oprávněný - jako ostatně u téměř každé technické stavby. Jejich estetika je totiž z velké části dána individuálním vnímáním konkrétního pozorovatele. Zkušenosti z okolních zemí, kde se větrníky staví již delší dobu, však ukazují, že lidé si na jejich přítomnost velmi rychle zvyknou. V britských průzkumech mezi obyvateli obcí v okolí větrných elektráren se ukázalo, že stroje vadí jen 12 % lidí.

Obce mohou získat pravidelný příjem

Pro obce, na jejichž území mohou větrníky stát, jsou elektrárny zajímavou příležitostí, jak pomoci obecnímu rozpočtu.
 ČEZ Obnovitelné zdroje nabízí obcím pravidelný příspěvek díky sdílení části výnosů z provozu větrných elektráren. "Tato částka je závislá na tom, jaké výroby jsme v daném místě schopni dosahovat - částku tak je možné upřesnit po ověření povětrnostních podmínek v lokalitě. Obecně se suma může pohybovat od 100 do 200 tisíc ročně za jeden stroj. Síla a stabilita Skupiny ČEZ je zárukou, že budeme bez obtíží schopni naše závazky plnit," upřesnil generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák.
 V současnosti ČEZ Obnovitelné zdroje připravuje hned několik projektů výstavby větrných elektráren, zejména v oblasti severních a východních Čech a Vysočiny. Přesto se zapojení do dalších projektů nebrání. "Poměrně často se na nás obracejí zájemci s tím, zda by bylo možné u nich postavit větrnou elektrárnu. Pokud nás osloví zástupce obce, majitel pozemků či vlasník zajímavého projektu ve vhodné lokalitě, jsme připraveni s nimi jednat,"podotkl Josef Sedlák.

Foto popis: Ve státech Šlesvicko-Holštýnsko a Sasko-Anhaltsko pokryly v roce 2005 větrné elektrárny svou vyrobou 35 % z celkové spotřeby elektrické energie.