Úhynu zvěře zabránit nelze (Plzeňský deník)

Plzeňsko
V ohrožení se ocitají mláďata divoké zvěře schovávající se v trávě nebo obilí na polích. Zemědělská technika je při sečení často zabije. Právě v tomto období se seče vysoká tráva a následně sklízí seno. V takovém případě je důležitá hlavně spolupráce mezi zemědělci a myslivci. Ta podle vyjádření obou stran na Plzeňsku docela funguje. Rušičky prý nejsou příliš efektivní. "Na zemědělské stroje se instalují různá plašící zařízení, například světelná, mechanická, zvuková nebo elektrická. Nejlepší však skutečně je, když se zemědělci domluví s myslivci a ti jdou den před sečením nebo ještě lépe to ráno do pole a vyplaší zvěř sami," vysvětlil Josef Hlaváč, jednatel Okresního mysliveckého spolku na Plzni- severu.
Předseda Školního statku v Plasích, Jindřich Masner, tuto informaci potvrdil. "Před sekáním se s myslivci vždy domluvíme a oni jdou potom zvěř plašit do pole. Náš zootechnik je navíc hospodářem mysliveckého sdružení, takže spolupráce je výborná," dodal.
Podle něj ale stoprocentní úspěšnost nezaznamenává žádný ze způsobů plašení. "Je to tak. I když se zvěř podaří odehnat, většinou se na místo opět vrací," doplnil Hlaváč.
Podobně se vyjádřil i Zdeněk Hlous, předseda statku ve Hvozdě. "Problému úplně zabránit nelze, to by tam musel být někdo nepřetržitě a neustále zvířata plašit," podotkl. Statistiky týkající se počtu uhynulých zvířat na polích při zemědělských pracích myslivci k dispozici nemají. Pod koly aut ale podle nich živočichů zemře ještě více. "My si průběžně vedeme čísla o ztrátách zvěře, ale konkrétní údaj o příčinách nemáme. Velkou starost nám totiž také dělá úhyn zvěře na silnicích, který, myslím, početně o něco převýší úmrtí zvířat v poli. Konečné číslo pak vypovídá o všech ztrátách dohromady," vysvětlil Hlaváč.

MIROSLAVA VEJVODOVÁ