Rodinnou štafetu teď drží i Karolína (Teplický deník)

Děčín
Mezi účastníky nedávného odborného semináře, který se uskutečnil na děčínském zámku u příležitosti letošního století vypuštění prvních kamzíků do vybraných lokalit Lužických hor, se studentka třetího ročníku děčínského gymnázia Karolína Mockerová ve slušivém mysliveckém kostýmku neztratila. Reprezentovala tu hezčí část nadšenců, které spojuje láska k přírodě a myslivosti. "Já se ani moc rozmýšlet nemusela. Je to koníček, který mě chytil u srdce právě proto, že prakticky odmalička jsem měla vzor v rodičích. Myslivost je asi takovým naším rodinným osudem," vysvětluje s úsměvem Karolína. S obdivem pohlédne na stovku vystavených trofejí, které dokumentují, že kamzičí zvěří se na Českokamenicku a v některých dalších místech Lužických hor i Labských pískovců a národního parku České Švýcarsko skutečně daří. "Jednou bych nějakého takového krasavce také ráda ulovila. I když na druhou stranu samotný lov není důvodem, proč jsem vstupovala do mysliveckých řad," vysvětluje. Jedním dechem pak připomíná, že zatím se především v zimním čase spíše věnuje jiným starostem. "Každý máme svůj krmelec nebo zásyp, o který se staráme. Já doplňuji krmení do dvou bažantích zásypů v Martiněvsi," upřesnila mladá myslivkyně. Jestli bude mít i její profesní kariéra něco společného s péčí o zvěř nebo s ochranou přírody, na to zatím Karolína nedokáže dát stoprocentní odpověď. "Uvažovala jsem o tom a podobné úmysly mě ještě neopustily. Ale do maturity mi zbývá ještě rok a to se plány mohou změnit. I kdybych ale šla studovat nějaký docela jiný obor, myslivosti bych určitě ráda zůstala věrná," dodává úspěšná absolventka nedávných mysliveckých zkoušek.

JOSEF SUK

[V L T A V A+P N P R E S S+L A B E]