Při senoseči zahyne až třetina mláďat (Právo)

Plašicí zařízení na žacích strojích téměř neexistují

Srnčí a zaječí mláďata, bažantí, koroptví a kachní rodinky - to jsou nejčastější oběti ostrých lišt žacích strojů při senosečích.
 Nejinak je tomu i letos. Sami myslivci odhadují, že při senosečích zahyne každoročně až třetina nové lesní populace. Přestože ze zákona mají zemědělci povinnost myslivce s předstihem upozornit na louky, kde budou trávu sekat, děje se to málokde. Výsledkem jsou každoročně stovky zraněných a usmrcených zvířat. "Ztráty se někdy týkají 30 až 40 procent stavů zvěře, v našich podmínkách především zvěře srnčí," řekl Právu v Pelhřimově jednatel zdejšího mysliveckého spolku Josef Dědouch.
 Šéf myslivců nejvýše položeného okresu na Vysočině Oldřich Sedlář odhaduje, že vloni přišlo o život na polích Žďárska až 700 kusů srnčí, nejohroženější zajíce si vůbec netroufl odhadnout. "Zemědělcům zákon nařizuje mít na mechanizaci nainstalované plašicí zařízení, ale nikdo ho nemá a ani se v Česku nevyrábí. Na tuto disproporci jsme opakovaně upozorňovali, ale nic se neděje," zdůraznil Sedlář.

Zemědělec i myslivec

"Nejvíce to odnášejí malá srnčata a bažantí slepice sedící na vejcích," řekl Právu jednatel okresního spolku Českomoravské myslivecké komory v Ústí nad Labem Jan Broukal. Podle něj ohlašovací povinnost zemědělců při sekání zelených ploch na Ústecku funguje jen vzácně.
 "A to pouze v případě, že zemědělec je zároveň i myslivec. Navíc se při sekání už nepoužívá ani plašicí zařízení, které bývalo upevněno na traktorech," dodal roztrpčený myslivecký odborník.
 "Ačkoliv zemědělci mají povinnost dopředu oznámit, kdy budou kosit trávu, ve většině případů to nedělají. V okolí jsou louky již téměř posečené a já jsem nedostal jedinou esemesku, abych se psem prošel nějakou louku a zkontroloval ji. Pak nám nezbývá nic jiného než sčítat ztráty na srnčatech, která jsou nejvíce ohrožena," řekl Právu předseda komise pro ochranu zvěře a přírody okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích Oldřich Tripes.
"Soukromí zemědělci, kteří mají ke zvěři lepší vztah, nám dávali před sečí vědět skoro vždy, takže jsme mohli umísťovat plašiče, velké podniky na to ale příliš nedbají," řekl Právu předseda Okresního mysliveckého spolku v Liberci Josef Žďárský.
 Že spolupráce zemědělců s myslivci má konkrétní výsledky, dobře vědí myslivci například v Chrudimi. "Loni se nám podařilo například zachránit včasným vyhnáním 18 srnečků, což je prakticky trojnásobek povoleného ročního odstřelu," uvedl Jiří Ročňák z odboru životního prostředí Městského úřadu v Chrudimi, jinak i člen zdejšího mysliveckého sdružení. Podle něho by právě u srnčího neměly být ale letos ztráty velké.

Sklízí se dřív

"Zemědělci totiž sklízeli traviny o dva až tři týdny dříve než v běžných letech a srny nosily mláďata ještě v sobě, takže nedocházelo k posekání mláďat," dodal Ročňák.
 Podle některých myslivců však ani masové používání plašicího zařízení, jako jsou světla či blikače, příliš zvířat nezachránilo, protože ta se pouze při jejich spatření přikrčí a účinek je vlastně obrácený. "Když na pole vyjedou výkonné sekačky se širokým záběrem, nemá zvěř, která zůstala, šanci přežít," míní starosta honebního společenství Slavonín-Nový Dvůr na Olomoucku Josef Karger s tím, že nyní patří k nejzranitelnějším zajíci, kteří vyvádějí mladé z druhého vrhu.

Foto popis: Každý vjezd zemědělské techniky na pole a louky znamená nebezpečí pro lesní zvěř.
Foto Autor - Foto PRÁVO - Jindra Pašková