Srpen v myslivosti (Týdeník Chebsko)

V polovině srpna končí srnčí říje. Na tichých procházkách přírodou můžeme pozorovat teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Silní srnci srdnatě hájí svoje teritorium a vytrvale vyhání slabší srnce a zároveň vyhledávají říjné srny. Na polích se dokončuje sklizeň obilnin a máku. Po přejezdu kombajnu se pole poskytující dostatek klidových a potravních možností rázem mění na potravní poušť, bez zdroje potravy, krytu i vody pro zvěř. Okresní myslivecká spolky ČMMJ pořádají zkoušky lovecké upotřebitelnosti pro lovecké psy. Myslivci do přírody vypouštějí odchované bažanty a koroptve. Myslivci pokračují v monitoringu zdravotního stavu volně žijících ptáků, a případné odchylky či úhyny okamžitě hlásí veterinářům. Při suchém počasí myslivci doplňují vodu do napajedel. Po sklizni obilnin je nutno začít s přikrmováním spárkaté přežvýkavé zvěře, protože ta má v tomto období přizpůsobený trávicí systém pro trávení zrnin. Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost ke zvěři.   V průběhu července myslivci zaznamenali několik případů podezření na výskyt ptačí chřipky. Jednalo se však většinou o výskyt botulismu u divokých kachen, kde došlo k několika hromadným úhynům. Dále byl v porovnání s minulým rokem zaznamenán nárůst počtu srážek zvěře s dopravními prostředky. V červenci se konalo Mistrovství světa v brokovém parkúru v Konopišti u Benešova. V nejlepší světové konkurenci na perfektně   připraveném střeleckém areálu mezi 1000 střelci se umístnil náš nejlepší střelec Zázvorka na 37 místě a naše družstvo obsadilo 11. místo.   Nejlepších výsledků dosáhli střelci z Velké Británie a USA. Lidem, kteří se starají o krajinu zůstává rozum stát nad možností pořádat hlučné technoparty ve volné přírodě, které jsou jasným projevem bezohlednosti člověka k přírodě. U technařů bylo zaznamenáno pytláctví s odůvodněním, že chtěli vyskoušet i jíný druh zábavy. Většina porostů kukuřic v teplejších regionech byla ošetřena insekticidy, protože letošní nálet obávaného škůdce zavíječe kukuřičného byl nebývale silný a dlouhý. Kukuřice byla jedinou plodinou, kterou nebylo nutné doposud ošetřovat insekticidy, a proto byla plodinou, která poskytovala i dobrý potravní zdroj pro zvěř. Z pohledu ochrany přírody i zvěře je proto lépe doporučit pěstování GMO-Bt hybridů kukuřic, které jsou odolné vůči napadení zavíječem, porosty není nutné ošetřovat insekticidy (organofosfáty, perzistentními pyretroidy), které působí i na necílové organismy včetně zvěře. Mnoho škod způsobených zavíječem je posléze přisuzováno zvěři, a proto použití GMO kukuřic může vést i ke snížení možností sporů s pěstiteli. Aktivity ekologických aktivistů při upozorňování na možná rizika pěstování GMO kukuřice často nemají reálný základ a slouží více pro zviditelnění těchto skupin než pro vysvětlení důvodů, co vede zemědělce k pěstování GMO kukuřice.

 (ši)