Divočáci ničí úrodu (Plzeňský deník)

Plzeňsko
Soukromý zemědělec Pavel Vaník z Čečovic na jižním Plzeňsku se bojí, že ho řádění divočáků brzy zruinuje. Už několik let mu divoká prasata působí v obilí značné škody. "Divočáci mi zničili odhadem 20 % úrody. Nejvíce to odnesla pšenice, ovsa také sekám zbytky. Brambory musím mít oplocené," popsal zklamaně podnikatel. "Jestli se s tím něco neudělá, hrozí mi krach," konstatuje muž.
Zemědělské plodiny pěstuje na krmení i prodej. "Prasata je znehodnocují i jinak. Mám strach, že se z nich mohou šířit různé nemoci," doplnil Vaník. Podle něj by myslivci měli důsledně kontrolovat stavy černé zvěře a přikláněl by se také ke zřízení nových obor.
Předseda mysliveckého sdružení Lesna Milan Javorský potvrzuje, že divokých prasat neustále přibývá. "Tolik, jako letos, jich na jižním Plzeňsku ještě nikdy nebylo," podotkl. Může za to podle něj hlavně mírná zima. "Přežila všechna selata, bylo hodně žaludů, a když není sníh, mnohem hůře se černá zvěř loví," vysvětlil. Divočáci způsobují škody i na ostatní zvěři. "Seberou srnčata nebo vybírají vejce," dodal Javorský.
Podle mluvčího Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Šilhy nastává právě nyní období intenzivního lovu černé zvěře. Ve vzrostlém obilí nebo kukuřici nemají myslivci skoro šanci a čekají na žně. "Zemědělci mohou po místních mysliveckých sdruženích požadovat proplacení škod," připomněl Šilha. Ročně jsou takhle podle něj v České republice vyplaceny miliony korun.

Vlasy nacpané do dámských punčocháčů a zavěšené po padesáti metrech okolo pole.

To je podle předsedy mysliveckého sdružení Lesna Milana Javorského účinný odpuzovač divokých prasat. "Černá zvěř má skvělý čich a lidský pach z vlasů ji odežene. Stejně tak funguje kyselina máselná, která se prodává ve spreji. Prasatům připomíná lidský pot. Po nastříkání vydrží učinkovat zhruba tři měsíce," vysvětlil Javorský.

Střílení na výjimku

Další možností, jak zabránit škodám na polích, je regulovat počty divokých prasat lovem. Místní myslivecká sdružení si každoročně ve svém plánu chovu a lovu stanovují normy pro odstřel. "My máme uvedeno 60 prasat ročně," podotkl Javorský. Normované stavy černé zvěře mají pouze honitby s více než 1000 hektary souvislého lesa. Menší musí žádat o povolení odbory státní správy myslivosti pověřených obcí třetího stupně. Žádají i větší honitby, pokud chtějí překročit stanovený počet odstřelů.
"Rok co rok se objevují žádosti o povolení mimořádných odstřelů. Důvodem bývá právě prevence škod na polích," uvedla Adéla Váňová z odboru životního prostředí Městského úřadu Blovice.

Kňour nepotrápí

Do 1. sprna se smějí lovit pouze selata a lončáci, tedy dvouletá zvířata. "Až nyní lze střílet i dospělé kusy. Kňoury ale jenom ve velkých honitbách. Kňour zdaleka nenadělá takovou škodu jako bachyně a mláďata. Sem tam rýpne a odejde," vysvětlil Josef Sýkora z odboru životního prostředí a výstavby Městského úřadu v Nepomuku. Podle něj myslivci dělají, co mohou. "Mají to těžké. Ve vzrostlé kukuřici nebo obilí se černá zvěř v podstatě střílet nedá," podotkl.
Mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha připomíná, že se divočáci loví pouze v noci a myslivec by měl být na posedu. "Kulka se při ráně seshora zastaví v zemi a nehrozí, že by se odrazila," upřesnil Šilha.

Pozor v autech!

Zvýšený počet divokých prasat je poznat i v policejních statistikách. Oproti loňskému roku už zvířata například na severním Plzeňsku zavinila 69 nehod, což je o šest více než loni, a dokonce o 16 než předloni.
Při jedné z posledních vážných bouraček za Bdeněvsí směrem na Stříbro narazila do skupiny divočáků dvě auta najednou. Lidem se nic naštěstí nestalo, bachyni a dvě selata náraz usmrtil. Několik zvířat ještě uteklo.

EVA PLEVKOVÁ