Vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák: škody zvěří (Slovácký deník)

Pohoří Chřiby lze označit jako jedno z ekologicky nejstabilnějších území České republiky. Vyvážené ekologické podmínky se projevují ve velmi bohaté pestrosti fauny a flóry. V Chřibech, které jsou po staletí domovem volně žijící srnčí, černé a jelení zvěře, se ale od letošního června objevily mimořádně velké škody, způsobené ohryzem a loupáním jelení zvěří v mladých listnatých porostech. Výrazné zvýšení zmíněných škod dělá vrásky na čele revírníkům Lesní správy Buchlovice, zejména pak jejímu vedoucímu Zdeňku Zálešákovi.

V čem spočívá příčina velkých škod, které způsobila jelení zvěř v mladých porostech a kde se nejčastěji objevují?

Škody ohryzem a loupáním se každoročně objevují v honitbě Holý kopec i v ostatních vlastních pronajatých honitbách Lesů České republiky, kde je významné plošné zastoupení komplexů mladých listnatých porostů z přirozené obnovy. Vyskytují se zhruba od začátku června a nejvíce pak v období letních prázdnin. A příčiny? Po pěších turistických trasách a cyklotrasách, ale mnohdy i mimo ně, se pohybuje stále větší počet turistů. Kromě toho se v posledních letech nad Chřiby rozmohly vyhlídkové lety horkovzdušnými balony. Hluk hořáků zvěř doslova děsí a ta zběsile prchá a ukrývá se v houštinách. Desítky a stovky náruživých houbařů vyrážejí ještě za tmy do listnatých houštin, které jsou úkrytem zvěře.
Štvou ji z místa na místo, stejně jako bezohlední jezdci na terénních motocyklech, kteří jezdí nejen po cestách, ale i po lesních porostech.

Tyto lidské aktivity způsobují podle vás u zvěře opravdu tak velký stres a narušení jejich potravních cyklů?

Ano. Když se jelení zvěř nemůže dostat k vodě a na paši na pastviny, kupříkladu kolem Dlouhé řeky, zůstává stát v mladých porostech, především v listnatých tyčkovinách, kde zahání žízeň a hlad tím, že začne pomístně ohryzávat a loupat kůru jako náhradní potravu, naštěstí hlavně dřevinu habru. Buk zatím poškozuje minimálně.

Škody způsobené ohryzem a loupáním jsou projevem současnosti, anebo tu byly už v minulých staletích?

Problémem jsou už od poloviny sedmdesátých let dvacátého století, tedy po vypuštění karpatské zvěře ze Slovenska z aklimatizační obůrky v Holém kopci. Maxima dosáhly v osmdesátých letech zřejmě také v důsledku změny půdní kyselosti, jejíž příčinou byly tehdejší kyselé deště.

Jakým způsobem se proti těmto škodám brání revírníci lesní správy?

Ihned po zjištění nových škod ohryzem a loupáním v červnu letošního roku jsem zajistil na všechny revíry lesní správy přípravek Kornitol ROT odpuzující spárkatou zvěř. K zabránění škod byla provedena ochrana mladých lesních porostů bodováním Recervinem, ale také ochrana perforovanými samonavíjecími plastovými chrániči.

Lze těmto škodám zvěří zabránit třeba tak, že byste zakázali lidem vstup do lesa, nebo nechali zvěř vystřílet?

Stále více lidí hledá v lesích Chřibů odpočinek a uvolnění a my jim v žádném případě vstup do lesa nemůžeme zakázat. Podle platných zákonů, především zákona o myslivosti, nelze zvěř vystřílet. Ona je součástí životního prostředí a je chápána jako národní bohatství. V lesích byla dříve než lidé. Právě lidé svým chováním v lesích stále více narušují zvěři její přirozené stanoviště. Prosím všechny návštěvníky lesa, aby se v něm chovali ohleduplně. Les a zvěř vněm žijící potřebují klid a cit. Čím ohleduplnější bude každý z nás k lesům v Chřibech, tím hojnější a zdravější nám vydají své plody.

Foto - Podle Zdeňka Zálešáka lidé lesní zvěř stresují.

Foto - Zdeněk Skalička

ZDENĚK SKALIČKA