Stovky přísně chráněných koroptví pocházejí z Litně (Berounský deník)

Liteň
Zcela jedinečná a v České republice bezkonkurenčně největší odchovna zákonem přísně chráněných koroptví se nachází na nenápadném pozemku za obcí Liteň. Tady přichází již několik let na svět stovky mláďat bažantů a také koroptví, která jsou myslivci vypouštěna do volné přírody. Populace těchto ptáků jsou u nás totiž vážně ohroženy a bez pomoci člověka bychom na polích a v lesích již žádné koroptve neměli šanci potkat. "Kuřata bažantů a koroptví putují krátce po vylíhnutí do jednotlivých mysliveckých sdružení v celé republice. Tam je po odchovu pod kvočnami vypustí pracovníci do přírody," vysvětluje Jiří Šilha, tiskový mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Vysoká poptávka po kuřatech koroptví prý svědčí o narůstajícím zájmu myslivců navrátit koroptev do volné přírody. "Ta vymizela hlavně díky chemizaci a mechanizaci zemědělství," doplňuje odborník. "Počet koroptví se stále snižuje," potvrzuje také Jaroslav Řezáč, myslivec, který se již několik let stará o hejna v liteňské odchovně. "Mláďata koroptví jsou ohrožována predátory, ale především také způsobem obdělávání zemědělské půdy," vysvětluje Řezáč. "Tuto práci jsem převzal po svém otci, který se věnoval odchovu bažantů a koroptví dlouhá léta a právě tady také před sedmi lety zemřel," říká Řezáč, jehož rukama během jedné sezony projde 10 tisíc mladých bažantů a 3170 chráněných koroptví. "Doba líhnutí začíná s počátkem května a pokračuje dalších dvanáct týdnů. Vajíčka, která slepičky snesou, umístím na 24 dní do speciálních líhní, kde dostanou tu správnou teplotu, ale také vlhkost. Líheň dokáže po všechny dny také napodobit správný pohyb, kterým si při přirozeném líhnutí slepice pod sebou vajíčko natáčí," míní Jaroslav Řezáč. Před dolíhnutím je nutné zvýšit vlhkost, aby skořápka vajíčka změkla a mláďata se mohla dostat ven. "Je to něco naprosto kouzelného, když se vám najednou začnou ze skořápek líhnout na svět stovky malých ptáčků," líčí myslivec, který v sezoně tráví v odchovně někdy i celé noci. Mláďata koroptví jsou velice náchylná a někdy se stane, že vlivem nejrůznějších okolností jich v prvních dnech života velký počet zemře. "Důležité je sledovat hlavně teplotu prostředí, ale také kvalitu krmení a pití. První tři dny žije ještě mládě z vajíčka, ale další dny jsou mnohdy kritické. Zajímavé je, že velkou roli může hrát i to, co tvoří podestýlku. Pokud pod ně dáte piliny, pak mohou všechny malí ptáci zemřít," mluví o svých zkušenostech Jaroslav Řezáč. Dvanáctitýdenní ptáky pak myslivci v celé republice vypouštějí na svobodu. "Berounské myslivecké sdružení pouští ročně na svých 1300 hektarů honitby kolem dvou set mladých koroptví," dodává Řezáč.

Foto - O hejna zákonem přísně chráněných koroptví se v liteňské odchovně léta stará Jaroslav Řezáč.
Foto - Deník/(jah)

JANA HRUBÁ