Sadařství upadá, populární je šťovík a konopí (Valašský deník)

Zlínský kraj
Slunečnice, mák a obiloviny, to jsou plodiny, které jsou dnes na polích ve Zlínském kraji k vidění nejčastěji. Novinkou několika posledních let je také pěstování energetických, geneticky upravených či bio plodin. Pěstují se například i byliny jako ostropestřec. Co naopak upadá, je zejména sadařství.

Ovocné sady jsou spíš výjimkou

"Ovocné stromy rostly před rokem 1989 všude, kde byl složitější terén, a kde se obtížně obdělávala půda. Dnes jsou spíše výjimkou. Asi nejvíce se tradice udržuje na Uherskohradišťsku," uvedla ředitelka Agrární komory Zlínského kraje (AKZK) Jana Brázdilová. Podobně jsou na tom i ovocné keříky. "Na rybíz či angrešty u dnešních zemědělců člověk téměř nenarazí," dodala. Nově se naopak na polích v kraji objevily energetické či geneticky upravené plodiny. GMkukuřice roste letos na deseti místech v kraji. Na Zlínsku ji pěstují Plemenářské služby Otrokovice, a to na 248,12 hektarech - přitom v loňském roce zabírala ani ne dvacetihektarovou plochu. "Úrodu zkrmujeme v našem podniku," sdělil ředitel podniku František Rod.

Cukrová řepa vymizela

Čím dál více se dnes v kraji pěstují i technické plodiny, například len nebo konopí. "Jejich plochy jsou však ve srovnání s ostatními stále zanedbatelné," řekla Brázdilová. Přibývá naopak ploch s tradičními plodinami. "Vždy se tu však pěstovala kukuřice, slunečnice nebo i mák. Od té doby, co z polí kvůli kvótám EU vymizela cukrová řepa, se jejich plochy rozrostly. Například kukuřice se loni zasadilo více než jednou tolik, co před deseti lety. Rostla na téměř devadesáti tisíci hektarech," upřesnila ředitelka AKZK.

V kraji je 105 nových ekofarem

Novinkou posledních několika let je ekologické zemědělství. Loni se v celém kraji nacházelo 105 ekofarem, které hospodařily dohromady na 27 677 hektarech. V minulosti se v regionu nepěstovaly ani energetické plodiny. V této oblasti nyní hraje prim ZDV ve Fryštáku na Zlínsku, které je pokračovatelem někdejšího JZD. Energetické plodiny pěstuje na ploše asi dvaceti hektarů. "Náklady jsou minimální. Hledáme i jiné plodiny, které by byly vhodné na výrobu energie. Vyzkoušeli jsme například sléz krmný nebo křídlatku," uvedl předseda družstva Milan Zavrtálek. Dodal, že úrodu si také sami granulují a prodávají společnosti ČEZ. Zpracovávat zkouší i kukuřičnou, sójovou, hrachovou nebo řepkovou slámu. "Situace na trhu s rostlinnými komoditami je v současné době neutěšená. Proto se snažíme pěstované plodiny uplatnit i jinde než jen v potravinářství," vysvětlil.

Pěstují se i léčivky a kvůli zvěři sází remízky

Objevují se i rarity v podobě pěstování různých bylin. Průkopníkem v pěstování ostropestřce je společnost Zemet z Tečovic na Zlínsku. "Léčivku vysazujeme už několik let, ale pouze okrajově. Míváme ji na ploše padesáti až sedmdesáti hektarů," informoval jednatel Jindřich Václavek. Prudce v posledních letech poklesla také živočišná výroba. "Ubylo zejména krav, rok od roku klesají i stavy dojnic. Je s tím spousta starostí a už se to tolik nevyplácí," řekla Brázdilová. Pole se změnila nejen co se rozměrů týče, ale i vzhledově. "Přibylo o poznání více remízků. Zemědělci je vytvářejí ve spolupráci s myslivci kvůli zvěři," vysvětila.

Foto - PŘI SETÍ. Energetickou plodinu řepku vysazovali včera dopoledne zemědělci z družstva Zemet se sídlem v Tečovicích. Semena rozmístili na pole pod Suchým Dolem ve Zlíně.

Foto - Petr Holubář

(kač)